První detailní snímek Ultima Thule: jde o dvojitou planetku
02. 01. 2019
NASA zveřejnila první detailní snímek planetky Ultima Thule, který ukazuje poprvé její tvar. Jde o první z blízka pozorovaný výrazný exemplář tzv. kontaktního binárního tělesa, tedy dvou planetek, které se vzájemně dotýkají. Ultima Thule pravděpodobně vznikla dávno při zrodu sluneční soustavy, svůj tvar si tak podle vědců udržela přes 4 miliardy let.
Větší z koulí tvořících planetku byla pojmenována Ultima a měří 19 kilometrů, menší Thule má potom 14 kilometrů v průměru. Celkem má Ultima Thule v nejdelší ose 31 kilometrů.
Existence planetek tohoto tvaru byla předpovězena už dávno. Některá už dříve z blízka zkoumaná tělesa by mohla vzniknout právě tímto způsobem, patří mezi ně například protáhlá planetka Itokawa zkoumaná japonskou sondou Hayabusa nebo kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko, kterou zkoumala evropská sonda Rosetta a která má podobný, i když ne tolik výrazný, tvar jako Ultima Thule. Vědci se domnívají, že zhruba 10-15 % malých planetek v okolí Země by mohly být dvojité planetky.
Mise New Horizons
Mise NASA New Horizons poslala v roce 2015 jako první snímky trpasličí planety Pluto, která byla do té doby známá jen z rozmazaných fotografií z teleskopu Hubble, případně dalších výkonných observatoří na Zemi. Po průletu kolem bývalé planety zamířila sonda hlouběji do Kuiperova pásu, kde 1. ledna 2019 proletěla kolem planetky 2014 MU69 (která dostala oficiální jméno Arrokoth, známá byla také pod neoficiálním označením Ultima Thule). Šlo o první průlet kolem takto vzdáleného objektu. Po průletu Kuiperovým pásem bude sonda New Horizons podobně jako sondy Voyager zkoumat okraj sluneční soustavy.
Časová osa mise New Horizons
- 2006, leden: Start ze Země na raketě Atlas V
- 2007, únor: Průlet kolem planety Jupiter
- 2015, červenec: Průlet kolem trpasličí planety Pluto
- 2015-2016: Posílání dat z průletu kolem Pluta na Zemi
- 2019, leden: Průlet kolem Arrokoth
- 2019: Posílání dat z průletu kolem Arrokoth na Zemi
- 2020-2030: Možný průlet kolem dalšího objektu v Kuiperově pásu
- 2030 a dále: Zkoumání okraje sluneční soustavy a mezihvězdného prostoru
Vesmírná sonda New Horizons úspěšně proletěla kolem vzdálené planetky Ultima Thule
1. 1. 2019 Dnes o půl sedmé ráno středoevropského času proletěla vesmírná sonda New Horizons kolem planetky MU69 v Kuiperově pásu. Po několika hodinách dostala NASA signál, že operace na okraji sluneční soustavy proběhla úspěšně a sonda je v pořádku. Zároveň se na Zemi dostávají první snímky planetky, které potvrzují její zvláštní tvar v podobě burského oříšku. V následujících dnes bude sonda New Horizons posílat na Zemi fotky se stále většími detail na povrchu Ultima Thule.
Aktuální fotografie
Sonda New Horizons se nachází přes 40 AU daleko, to znamená, že je od Slunce vzdálená 40x více než naše planeta. Světelný signál takovou dálku překoná za více než 6 hodin, fotografie však kvůli svojí velikosti zaberou mnohem déle. Sonda posílá na Zemi data rychlostí 500 bitů za sekundu. I když tedy sonda kolem planetky proletěla 1. ledna, data z průletu se budou na Zemi dostávat postupně v průběhu celého roku 2019.
Vlevo je obrázek Ultima Thule poskládaný ze dvou snímků pořízených sondou New Horizons před průletem.
Časová osa průletu
(Časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském čase.)
- 1. ledna 6:33 - průlet sondy New Horizons kolem planetky Ultima Thule
- 1. ledna 12:45 - signál ze sondy doletí na Zemi a potvrdí průlet
- 1. ledna 17:30 - NASA publikuje první snímky planetky s nízkým rozlíšením
- 2. ledna 20:00 - snímky, na kterých bude mít planetka 200 pixelů na šířku
- 3. ledna 20:00 - snímky, na kterých bude mít planetka 300 pixelů na šířku
- únor 2019 - snímky s vyšším rozlišením
- zbytek roku 2019 - ostatní fotografie a data z průletu
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích