Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

01. 04. 2019
Podle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.
.V polovině loňského roku detekovala sonda Mars Express jezero pod jižním pólem planety. Podle nové studie by podobná jezera mohla být i jinde na Marsu a voda z nich by mohla být příčinou vzniku zvláštních povrchových útvarů. Ty byly doposud vysvětlovány jako důsledek existence vody přímo pod povrchem, nebo, že jsou způsobené extrémně slanou vodou, která si udrží určitou tekutost i za nepříznivých podmínek na Marsu.
Podle nové teorie by vodní koryta mohla způsobovat voda, která je pod tlakem uchována hlouběji pod povrchem planety, až 750 metrů. Pokud skutečně existují praskliny v horninách vedoucí z těchto zásobáren vody k povrchu, mohla by zde voda pramenit a vytvářet pozorované útvary. Podobně jako se tomu děje na Zemi.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o objevu podpovrchového jezera na Marsu
Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou
25. 7. 2018 Radarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.
Jezero se nachází v blízkosti jižní polární čepičky pod několika vrstvami ledu a prachu v hloubce až 1,5 kilometru. V těchto místech se už dříve existence podpovrchového rezervoáru předpokládala, existují zde polární ledovce a bod mrznutí vody s tlakem pod povrchem s hloubkou klesá a dále jej snižuje míchání vody se solí, dalo se tedy předpokládat, že voda zde může nabývat kapalného stavu i při teplotách pod nulou.
Samotná oblast zájmu - Planum Australe, kde byla voda detekována, zatím nebyla prošetřena do velkého detailu. Sonda Mars Express nad ní přelétá v periodických intervalech a bylo tedy zapotřebí celkem 29 přeletů během tří a půl let. Radarový instrument MARSIS vybranou oblast zkoumal křížem krážem v úzkých pásech, které společně ukazují na detekci odrazivého povrchu pod vrstvami ledu prokládanými vrstvami prachu.
Podle posbíraných dat se v těchto místech nachází jezero, které má asi 20 kilometrů v průměru. Není však bez pochyby jisté, že musí jít o vodu - i jiné materiály mohou vykazovat podobnou odrazivost, vědci ale poukazují na fakt, že právě voda by se při radarovém snímání z oběžné dráhy chovala tímto způsobem. Je zde však ještě jedna neznámá, vědci zatím neví jak tlustá vrstva vody se na Marsu pod povrchem nachází, mohlo by tak jít o stovky metrů až kilometrů tlusté jezero, ale také o tenkou vrstvu velmi slané vody smíchané se sedimenty.
Objev však připomíná podobná jezera, která se nachází pod ledovcem na Antarktidě, a ukazují také podobná radarová data. Jsou plně izolovaná od okolního světa a vědci předpokládají, že v sobě uchovávají pozůstatky původního ekosystému, který na Zemi existoval před stovky milionů let. Pokud by tomu takto bylo i na Marsu, jezero pod jižním pólem by mohlo obsahovat evidenci dávného života z doby, kdy byl Mars ještě obyvatelnou planetou.
Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Další zprávy z kategorie
Mars