Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

InSight, umístění seismometru

InSight, umístění seismometru Robotické rameno sondy InSight umisťuje seizmometr SEIS na povrch Marsu.



Detekovaný otřes nebyl nijak silný, na Zemi by zřejmě detekci unikl, protože na rozdíl od Marsu je naše planeta velmi aktivní. Planeta Mars je však natolik klidná, že citlivý přístroj dokáže odhalit i sebemenší otřes. Podobné události byly zjištěny také na Měsíci: astronauti při misích Apollo jich mezi lety 1969 a 1972 detekovali tisíce.

Otřes z 6. dubna ještě nestačí k pozorování nitra planety, jde pouze o první potvrzenou událost, kterých vědci očekávají ještě velké množství. Přístroj už zaznamenal další, slabší otřesy - u těch si ale vědci nejsou zcela jistí, zda nebyly způsobeny jinými vlivy například silným větrem. 

Otřesy planety vědcům naznačují, že jde o stále aktivní těleso, v jehož nitru probíhají geologické procesy. Podobných náznaků lze na Marsu pozorovat více i z oběžné dráhy a lze předpokládat, že pod povrchem této planety skutečně dochází k přeměně a pohybu hornin. Jeden z takových procesů by mohl například produkovat metan detekovaný v atmosféře Marsu už několika různými sondami. 

Mise InSight

Průběh mise InSight

  • 5. května 2018: start ze Země (raketa Atlas V),
  • 26. listopadu 2018: přistání na Marsu,
  • místo přistání: Elysium Planitia (rovníková oblast),
  • plánovaná délka mise: 2 roky (pozemské) na Marsu,
  • 19. prosince 2018: umístění seismometru SEIS na povrch planety,
  • 28. února 2019: vypuštění malé sondy HP3, která se měla zavrtat pod povrch,
  • 7. března 2019: zaseknutí sondy HP3,
  • 6. dubna 2019: první detekovaný otřes z nitra planety,
  • září 2019: sonda zachytila zatím nevysvětlené magnetické pulzy,
  • únor 2020: magnetické pole planety se zdá být v místě operací sondy InSight až 10x silnější, než se doposud předpokládalo,
  • duben 2021: na solárních panelech sondy se začal shromažďovat prach.
  • srpen, září 2021: detekce otřesů o síle 4,2 stupně

Vybavení sondy InSight

  • váha sondy při přistání: 358 kg
  • rozměry: 6,1 × 2,0 × 1,4 m
HP3 InSight měří teplotu Marsu pomocí malé podpovrchové sondy HP3, která se měla zavrtat až 5 metrů hluboko. Bohužel, krátce po vypuštění se sonda HP3 zasekla a zůstává zaseknutá. Sondu pro misi dodala Německá vesmírná agentura DLR a půjde o první takto hluboký vrt mimo Zemi. SEIS Instrument SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) měří aktivitu v nitru planety. Kromě zemětřesení (marsotřesení) zkoumá, jaký vliv mají dopady meteoritů na vnitřek planety. Instrument pro misi dodala francouzská vesmírná agentura CNES. TWINS Dále je sonda vybavena meteorologickou stanicí na pozorování větru a teplot v místě přistání, kterou vyvinula Španělská agentura Centro de Astrobiología. RISE Přístroj RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) je navržený pro přesné měření rotace planety pomocí radiových signálů. Pomocí zjištěných informací budou vědci moci přesněji určit velikost jádra planety a její strukturu. Mimo výše zmíněné vědecké přístroje je sonda InSight vybavena ještě solárními panely a robotickým ramenem o délce 2,4 metrů. Na rameni i na palubě sondy jsou umístěny barevné kamery. Design samotné sondy vychází z dřívější mise Phoenix, která na Marsu operovala v roce 2008.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
InSight