Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.



Vědci minerál pojmenovali goldschmidtite podle uznávaného geologa Victora Moritze Goldschmidta. Obsahuje velké koncentrace prvků niob, draslík a také vzácných prvků lanthan a cer. V zemském plášti se nicméně vyskytují jiné prvky, zejména křemík, hořčík a železo. Není tak zřejmé, jaké procesy mohly vést ke vzniku tohoto minerálu.

Zrnka materiálů ukrytá v diamantech jsou nicméně poměrně běžná. Pro vědce představují unikátní příležitosti jak nakouknout do hlubin Země, kde tyto horniny za extrémních podmínek vznikají.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Země

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.

celý článek

Nová čínská ponorka dorazila na nejhlubší místo na Zemi

26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čína v pátek 20. listopadu zveřejnila záznam pilotované ponorky zaparkované na dně Mariánského příkopu. Ponorka nese jméno Fendouzhe a na nejhlubší místo na planetě dopravila tři výzkumníky. Dosáhli hloubky 10 909 metrů, což je čínský rekord, nejhlouběji se nicméně dostal loni americký průzkumník Victor Vescovo, který se ponořil do 10 928 metrů.

celý článek

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi

24. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.

celý článek

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planety

2. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oběžná dráha objektu 2020 SO o velikosti několika metrů je velmi podobná Zemi, přibližuje se k nám rychlostí 3 tisíc kilometrů za hodinu. NASA předpokládá, že by jej koncem října mohla gravitace naší planety zachytit a udělat z něj nový mini-měsíc. Zvláštní oběžná dráha vede některé vědce k myšlence, že by nemuselo jít o přirozenou planetku, ale poslední stupeň rakety z roku 1966.

celý článek

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů

24. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.