Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu
Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.
Stejný tým vědců pozoroval stejný jev už v roce 2016 u izotopů berylia. Rozpadem berylia-8 vzniká podobně jako u helia světlo, pokud je toto světlo dostatečně energetické, přeměňuje se na elektron a pozitron, které se od sebe vzdalují pod určitým úhlem. Pokud energie původního světla narůstá, tento úhel by se měl zmenšovat. Alespoň podle aktuálních fyzikálních modelů popisujících chování částic. Realita je však odlišná, úhel se zvětšuje. Podle vědců za to zřejmě může doposud neznámá částice. Aby však dokázala ovlivnit chování elektronů a pozitronů (antihmotový ekvivalent elektronu) pozorovaným způsobem, muselo by jít o boson. Právě bosony jsou nositeli doposud známých základních sil, žádný z nich však nemá takové parametry, aby vysvětloval pozorované chování: energii 17 MeV a životnost 10-14 sekund. Vědci dokonce zvažují, zda by nový boson a nová základní síla nemohly pomoci s vysvětlením tajemné temné hmoty. Zatím však není známo dost na to, aby byly činěny jakékoliv závěry. Vědci budou dál zkoumat částice a hledat vysvětlení.
| Síla | Nositel |
|---|---|
| Gravitace | graviton (jeho existence zatím nebyla prokázána) |
| Elektromagnetická síla | foton (druh bosonu) |
| Slabá jaderná síla | boson W a Z |
| Silná jaderná síla | gluony (druh bosonu) |
| (nová síla) | X17 |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Částicová fyzika
Kvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky
Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.
Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu
Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.
celý článekNová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty
Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru bez rozptylu. V takové situaci materiál nevydává při vedení proudu žádné teplo.
celý článekFyzikální experiment s ultrarychlým laserem odhalil doposud neznámé skupenství hmoty
S narůstající energií dochází v materiálech k poklesu uspořádanosti jejich vnitřní struktury. Nové pokusy s vlnou hustoty náboje (charge density wave, CDW) však ukazují, že za určitých podmínek lze dosáhnout opačného výsledku: laserové pulzy ve speciálním materiálu vytváří vysoce organizovanou strukturu.
celý článekNový způsob měření gravitace: pomocí poletujících atomů a laserů
Tým vědců z University of California, Berkeley našel nový způsob na měření gravitace - sledováním rozdílů v atomech, které jsou udržovány ve vzduchu za pomoci laseru. Nová metoda by mohla přinést mnohá nová využití napříč obory, zejména díky přenositelnosti zařízení. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Science.
Nové měření zpřesnilo velikost protonu, je o něco menší než se dříve myslelo
Vědcům z Thomas Jefferson National Accelerator Facility se podařilo změřit velikost protonu, jednoho ze základních stavebních kamenů atomů. Podle jejich měření má proton poloměr 0,831 fm, což je o něco méně než předchozí nejpřesnější hodnota 0,88 fm. Výsledky výzkumu prováděného metodou elektronového rozptylu byly publikovány v magazínu Nature.
celý článekRekord ve zrychlení elektronů v urychlovači částic: z nuly na 7,8 GeV
Vědcům z Lawrence Berkeley National Laboratory v USA se podařilo zlomit dosavadní rekord v urychlení subatomárních částic. Na pouhých 20 centimetrech zvýšili energii proudu elektronů z 0 na 7,8 GeV, čímž překonali svůj vlastní rekord z roku 2014 téměř dvojnásobně. Předchozí rekord byl 4,2 GeV na devíti centimetrech.
celý článek