Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019
Částicová fyzika Temná hmota

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.



Stejný tým vědců pozoroval stejný jev už v roce 2016 u izotopů berylia. Rozpadem berylia-8 vzniká podobně jako u helia světlo, pokud je toto světlo dostatečně energetické, přeměňuje se na elektron a pozitron, které se od sebe vzdalují pod určitým úhlem. Pokud energie původního světla narůstá, tento úhel by se měl zmenšovat. Alespoň podle aktuálních fyzikálních modelů popisujících chování částic. 

Realita je však odlišná, úhel se zvětšuje. Podle vědců za to zřejmě může doposud neznámá částice. Aby však dokázala ovlivnit chování elektronů a pozitronů (antihmotový ekvivalent elektronu) pozorovaným způsobem, muselo by jít o boson. Právě bosony jsou nositeli doposud známých základních sil, žádný z nich však nemá takové parametry, aby vysvětloval pozorované chování: energii 17 MeV a životnost 10-14 sekund.

Vědci dokonce zvažují, zda by nový boson a s ním spojená nová fyzikální síla nemohly pomoci s vysvětlením tajemné temné hmoty. Zatím však není známo dost na to, aby byly činěny jakékoliv závěry. Vědci budou dál zkoumat částice a hledat vysvětlení.


  

    Síla
    Nositel
  

    Gravitace
    graviton (jeho existence zatím nebyla prokázána)
  

    Elektromagnetická síla
    foton (druh bosonu)
  

    Slabá jaderná síla
    boson W a Z
  

    Silná jaderná síla
    gluony (druh bosonu)
  

    (nová síla)
    X17
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Částicová fyzika
21. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Vědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO

Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se nicméně vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.

celý článek
8. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

celý článek
19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

celý článek
13. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

Vědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.

celý článek
1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Kvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky

Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.

celý článek
4. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

celý článek
20. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzika

Nová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty

Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru bez rozptylu. V takové situaci materiál nevydává při vedení proudu žádné teplo.

celý článek