Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy
Astronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.
Galaxie MAMBO-9 Snímek rádiových vln z galaxie MAMBO-9 pořízený observatoří ALMA. Galaxie má dvě části, které jsou v procesu spojování.
Gravitační čočka
Gravitační čočka je jev, při kterém je světlo vzdáleného objektu deformováno masivním objektem v popředí. Objekt v popředí, většinou masivní hvězda nebo celá galaxie, tak vlastně působí podobně jako čočka v dalekohledu. Díky tomuto efektu lze získat zajímavé informace o vzdálených objektech ve vesmíru.Mikro čočka
Gravitační mikro čočka je podobná metoda, pomocí které je ve stejné situaci zkoumán objekt v popředí.
Prachové galaxie, patří k místům s nejintenzivnějším zrodem nových hvězd. Za rok v nich vzniknou hvězdy o hmotnosti až několika tisíc Sluncí (u Mléčné dráhy jsou to pouhé tři hmotnosti Slunce). I když vědci nepředpokládali existenci takových galaxií v raném vesmíru, už se jim podařilo několik takových najít. Jenže najít takovou galaxii plnou prachu není snadné - prach totiž světlo hvězd v takové galaxii blokuje. Galaxie MAMBO-9 byla objevena už před deseti lety, nebylo však zřejmé, jak daleko se nachází. Teprve pozorování observatoří ALMA umožnilo tento fakt zjistit. A jde o nejvzdálenější prachovou galaxii, kterou lze pozorovat bez pomoci gravitační čočky.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.
celý článekNASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekV hlubokém vesmíru byla objevena nová nadkupa galaxií
Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.
celý článekNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článekNejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let
V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.
celý článekU nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk radiace
Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.
celý článek