Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

Mars, protonová aurora

Mars, protonová aurora Interakce protonů ze slunečního větru s atmosférou Marsu vedou ke vzniku protonové aurory.



Na rozdíl od polárních září na Zemi vyzařuje protonová aurora ultrafialové světlo, které je pro lidské oko neviditelné. Dokáží jej však zachytit přístroje vesmírných sond jako je Imaging UltraViolet Spectrograph (IUVS) na palubě sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN).

Protonová aurora nastává, když protony ze slunečního větru interagují s horní vrstvou atmosféry na denní straně Marsu. Dochází přitom k emisi ultrafialového světla, které sonda MAVEN dokázala zachytit ve 14 % svých oběhů nad denní stranou planety. Při prvním pozorování v roce 2016 si vědci mysleli, že jde o vzácný jev, od té doby však pozorovali protonovou auroru častěji než ostatní druhy polárních září.

Podle nové studie s intenzitou protonové aurory souvisí únik atmosféry Marsu do vesmíru. Protony ze slunečního větru totiž v atmosféře reagují s atomy vodíku, které pochází z molekul vody vypařených v období léta na jižní polokouli.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

2. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

celý článek

Mise Spojených arabských emirátů k Marsu dosáhne planety 9. února

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jednou ze tří letošních misí k planetě Mars je mise Hope Spojených arabských emirátů (SAE). Po třetí úspěšné korekci trajektorie oznámil řídící tým, že očekávají přílet k sousední planetě 9. února 2021. Po vstupu na oběžnou dráhu bude sonda nejméně dva roky zkoumat atmosféru planety.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Nejstarší meteorit z Marsu naznačuje přítomnost vody na sousední planetě už při jejím vzniku

4. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Dosavadní nejdřívější známky vody na Marsu pochází z doby před 3,7 miliardami let. Analýza meteoritu NWA 7533, který z Marsu pochází, nicméně ukazuje, že zde mohla být dokonce už před 4,4 miliardami let. Znamenalo by to, že voda byla na planetě přítomna už při jejím formování, a podobně by tomu mohlo být i u jiných těles sluneční soustavy, včetně naší planety.

celý článek

Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

31. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

Rover Perseverance je v polovině svojí cesty na Mars

28. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle s roverem Perseverance už uletěla 235,4 milionů kilometrů a nachází se tak v polovině svojí cesty k Marsu. Sonda se nyní nachází zhruba 2,3 světelných minut daleko od Země. Vše zatím probíhá podle plánu, rover Perseverance by měl na Marsu přistát 18. února příštího roku.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

celý článek