Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

Mars, protonová aurora

Mars, protonová aurora Interakce protonů ze slunečního větru s atmosférou Marsu vedou ke vzniku protonové aurory.



Na rozdíl od polárních září na Zemi vyzařuje protonová aurora ultrafialové světlo, které je pro lidské oko neviditelné. Dokáží jej však zachytit přístroje vesmírných sond jako je Imaging UltraViolet Spectrograph (IUVS) na palubě sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN).

Protonová aurora nastává, když protony ze slunečního větru interagují s horní vrstvou atmosféry na denní straně Marsu. Dochází přitom k emisi ultrafialového světla, které sonda MAVEN dokázala zachytit ve 14 % svých oběhů nad denní stranou planety. Při prvním pozorování v roce 2016 si vědci mysleli, že jde o vzácný jev, od té doby však pozorovali protonovou auroru častěji než ostatní druhy polárních září.

Podle nové studie s intenzitou protonové aurory souvisí únik atmosféry Marsu do vesmíru. Protony ze slunečního větru totiž v atmosféře reagují s atomy vodíku, které pochází z molekul vody vypařených v období léta na jižní polokouli.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

3. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

celý článek

Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero

1. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.

celý článek

Evropská orbitální sonda TGO vyfotografovala místo přistání roveru Perseverance

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda TGO (Trace Gas Orbiter) vyfotografovala z oběžné dráhy Marsu okolí přistání roveru Perseverance. Americké robotické vozítko přistálo minulý týden v kráteru Jezero za pomoci padáku a raketami poháněného jeřábu, které jsou na snímku z oběžné dráhy dobře viditelné.

celý článek

Rover Perseverance poslal na Zemi první zvuky z Marsu, podívejte se také na záběry z přistání

23. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.

celý článek

Potvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero

19. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.

celý článek

Evropská sonda TGO detekovala v atmosféře Marsu molekuly chlorovodíku i vody

16. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Voda se dnes na Marsu nachází primárně v polárních čepičkách a pod povrchem, chlor je zase vázaný v solích v prachu. Evropské sondě Trace Gas Orbiter s podařilo detekovat v atmosféře molekuly vody a poprvé také chlorovodík. Podle vědců to může být evidencí koloběhu chloru a vody na planetě.

celý článek

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

10. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

celý článek