Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data
6. 2. 2020Operátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.
Voyager 1 vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Voyager
16. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
VoyagerV datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru
Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.
20. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)VoyagerČína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.
10. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)VoyagerPět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
13. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)VoyagerSonda Voyager 2 zachytila za hranicí sluneční soustavy zvýšenou hustotu částic
Vesmírná sonda Voyager 2 zaznamenala vyšší hustotu částic v prostoru těsně za hranicí heliosféry, jejíž hranici překročila před 2 roky. Podobný nárůst zachytila také sonda Voyager 1, která opustila heliosféru dříve a na jiném místě. Tyto výsledky tak potvrzují složení lokálního mezihvězdného média, které bezprostředně obklopuje sluneční soustavu.
31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)VoyagerPovrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený
Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.
7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)VoyagerTvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo
Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.
8. 12. 2019 VoyagerZařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta
Měření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.
Voyager 1
vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.
Aktuální zprávy
Unikátní dráha vesmírné sondy Juno ji přivádí do bezprecedentní blízkosti planety Jupiter. Ve vzdálenosti pouhých 1,12 - 1,41 poloměrů planety nyní detekovala zatím nejenergetičtější částice. Jejich energie je podle nové studie 10x vyšší než doposud zachycené protony....
Stárnoucí vesmírný teleskop Hubble má opět potíže. Tentokrát jde o jeho palubní počítač, který minulou neděli přestal pracovat. NASA se zatím nepodařilo jej zprovoznit nicméně vědecké instrumenty mají být v pořádku. Teleskop byl původně vybavený elektronikou z 80. let,...
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně...
Po úspěšném testovacím letu (a přistání) prototypu SN15 začátkem května nebylo nějakou dobu zřejmé, jaké budou následující kroky SpaceX při vývoji nové vesmírné lodě a rakety Starship. Vše nasvědčuje tomu, že prototypy Starship SN15 ani SN16 už nebudou pro testovací...
Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum...
Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát...
Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 11 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva...
Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě...
FRB signály (Fast Radio Bursts) jsou velmi energetické a krátké záblesky v rádiovém spektru. Poprvé pozorovány byly teprve nedávno a vědci dodnes neví, co by je mohlo způsobovat. Nový katalog signálů z kanadského teleskopu CHIME nyní přináší nový dílek do skládačky: mezi...
Na 20. července plánuje společnost Blue Origin první komerční let na hranici vesmíru v kapsli New Shepard. Majitel společnosti (a také Amazonu) Jeff Bezos v pondělí oznámil, že se letu sám plánuje zúčastnit. Spolu s ním poletí kromě pilotů a jeho mladšího bratra také vítěz...
Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci,...