Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondy

7. 5. 2020

Rusko navštívilo Měsíc naposledy v roce 1976, už však plánuje svůj návrat. V plánu jsou tři vesmírné mise do roku 2025 ve spolupráci s evropskou vesmírnou agenturou ESA. Tyto mise nesou označení Luna-25, Luna-26 a Luna-27. První z nich se už sestavuje a probíhá její testování, start je nyní plánován na říjen 2021.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Luna-25 (Luna-Glob lander) dopraví na povrch Měsíce stacionární přistávací modul. Evropská vesmírná agentura by měla k misi přispět výkonnou kamerou a pozemními komunikačními stanicemi. 

Luna-26 (Luna-Resurs-Orbiter) bude orbitální sonda, která bude mít za úkol mapování povrchu Měsíce. Bude na polární oběžné dráze a kromě pozorování povrchu bude také předávat komunikaci z povrchu Měsíce na Zemi a naopak. Mise je plánovaná na rok 2024.

A nakonec mise Luna-27 (Luna-Resurs-Orbiter) dopraví na povrch opět stacionární modul, který má zkoumat regolit v oblasti jižního pólu. Cílem je hledat volatilní materiály a zejména vodu, která by mohla posloužit při dalším průzkumu Měsíce. Start je aktuálně v plánu na srpen 2025.

Následovat by mohla ještě čtvrtá mise Luna-28 po roce 2025, která by z Měsíce dopravila vzorky hornin na Zemi.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Roskosmos

Rusko plánuje začít v roce 2025 se stavbou vlastní orbitální stanice

20. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje ukončení spolupráce v programu ISS po roce 2024.

celý článek

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

Rusko po šesti letech znovu vyzkoušelo těžkou raketu Angara-5, na geostacionární dráhu dopravila maketu družice

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ze severozápadního kosmodromu Pleseck vyletěla v pondělí na oběžnou dráhu po šestileté pauze opět ruská raketa Angara-5. Jejím nákladem bylo pouhé závaží, které simulovalo těžkou družici. Testování Angary by mělo pokračovat v příštím roce dalším letem, se kterým se nyní předběžně počítá na červen. Předchozí test proběhl v roce 2014.

Rusko nechce být součástí lunárního programu Artemis, vadí mu vedení Spojenými státy

16. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozin v pondělí prohlásil, že Rusko se pravděpodobně nebude nijak významně podílet na programu Artemis, nebo výstavbě lunární orbitální stanice Gateway. Projekt je podle něj příliš US-centrický, a to se Rusku příliš nezamlouvá. Na programu se nicméně podílí ostatní partneři NASA, patří mezi ně evropská, japonská, kanadská a další vesmírné agentury.

celý článek

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

13. 3. 2020

Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

celý článek

Evropská orbitální sonda Trace Gas Orbiter dokončila manévry při vstupu na oběžnou dráhu Marsu

23. 2. 2018

Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.

celý článek

Ruská vesmírná agentura chce vozit turisty na oběžnou dráhu, přidá nový modul na ISS

4. 2. 2018

Roskosmos má spolu se společností RKK Energia plány na výstavbu nového modulu pro Mezinárodní vesmírnou stanici, který by ubytovával platící hosty. Modul zatím nese označení NEM-2 a má podobnou strukturu jako aktuálně vyvíjený NEM-1 (SPM-1) určený pro laboratoře a generování elektřiny, který měl být na ISS instalován v roce 2019, pravděpodobně však dojde ke zpoždění nejméně o dva roky.

celý článek