Animace: jak rakety spotřebovávají své palivo?
Kdyby byly rakety průhledné, viděli bychom, jak spotřebovávají své palivo. Animace publikovaná na youtube kanálu uživatele Hazegrayart porovnává rakety Saturn V, Falcon Heavy, SLS a Raketoplán, při letu na oběžnou dráhu.
Rakety, spotřeba paliva
Legenda k videu
Červená: kerosene RP-1 oranžová: tekutý vodík (LH2) Modrá: tekutý kyslík (LOX) Raketa Saturn V je nejstarší a vynášela v 60. a 70. letech do vesmíru astronauty při misích Apollo. V 80. letech ji při vynášení posádek na oběžnou dráhu nahradil raketoplán, který fungoval až do roku 2011. Jeho nástupcem má být raketa SLS, která je stále ve vývoji. V animaci je pro srovnání ještě raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX, která je dnes nejsilnější raketou v provozu. A kolik tyto rakety nakonec spotřebují paliva při cestě na oběžnou dráhu? To se hodně liší podle technologie a nákladu, který vynáší. Samozřejmě při cestě například na Měsíc, je potřeba paliva více než na oběžnou dráhu Země, proto jsou hodnoty přepočítány na dopravení uvedeného nákladu na oběžnou dráhu Země.
| Raketa | Palivo (váha v kg) |
Náklad na oběžnou dráhu Země (váha v kg) |
|---|---|---|
| Saturn V | 2 076 545 | 140 000 |
| Raketoplán | 1 735 601 | 65 000 |
| Falcon Heavy | 411 601 | 64 000 |
| Space Launch System | - | 69 853-130 000 |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Rakety
Prototyp Starship SN9 prošel druhým a třetím statickým zážehem před blížícím se letem do výšky několika kilometrů
Před připravovaným testovacím letem do výšky 12,5 kilometru prošel v noci na čtvrtek prototyp SN9 dvěma statickými zážehy. Oznámil to Elon Musk na svém twitterovém účtu. Oba zážehy motorů proběhly úspěšně a bez komplikací. Samotný let, který naváže na prosincový let prototypu SN8, tak lze očekávat během několika dní.
Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě
V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.
Stavba čínské vesmírné stanice by mohla začít během několika málo měsíců
Mezi více než 40 starty raket plánovanými Čínou na letošní rok je také let těžké rakety Long March 5B s prvním modulem orbitální stanice. Raketa už dokončila testovací procedury a čeká ji převoz na kosmodrom Wenchang. Jejím nákladem bude modul Tianhe, který se stane jádrem budoucí orbitální stanice. Jeho let do vesmíru lze předpokládat někdy začátkem jara.
Prototyp Starship SN9 zažehl poprvé své motory, zatím při statickém testu
Nejnovější varianta vesmírné lodi Starship podstoupila ve čtvrtek tzv. statický zážeh, při kterém dochází k zažehnutí motorů na krátkou dobu, ale prototyp ještě zůstává na svém místě. Tento test znamená, že se Starship brzy pokusí o další atmosférický let, který naváže na prosincový let prototypu SN8 do výšky přes 10 kilometrů. SN9 by mohla vzlétnout během několika dní, přesné datum ale zatím stanoveno nebylo.
celý článekV roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety
V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.
celý článekRusko po šesti letech znovu vyzkoušelo těžkou raketu Angara-5, na geostacionární dráhu dopravila maketu družice
Ze severozápadního kosmodromu Pleseck vyletěla v pondělí na oběžnou dráhu po šestileté pauze opět ruská raketa Angara-5. Jejím nákladem bylo pouhé závaží, které simulovalo těžkou družici. Testování Angary by mělo pokračovat v příštím roce dalším letem, se kterým se nyní předběžně počítá na červen. Předchozí test proběhl v roce 2014.
Čínská raketa Long March 6 vynesla do vesmíru 10 argentinských družic
Čínská raketa Long March 6 (CZ 6) vynesla v pátek 6. listopadu na oběžnou dráhu 10 družic NuSat, které s stanou součástí argentinské konstelace Aleph-1. Jejím cílem je poskytovat komerční pozorování Země. Každý z téměř identických satelitů váží asi 37 kilogramů.