Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. 5. 2020

Po pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

Mars, magnetický ocas

Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.





Sluneční větry jsou tvořeny zejména elektricky nabitými elektrony a protony. Jsou také magnetizovány a vytváří díky tomu v atmosféře Marsu elektrické proudy. Vzniká tak indukovaná magnetosféra, která planetu částečně před slunečním větrem chrání. Nová studie nyní popisuje proces, kterým se to děje.

Částice slunečního větru interagují s indukovanou magnetosférou a vytvářejí proudy mezi denní a noční stranou planety. Zároveň ultrafialové a rentgenové záření ze Slunce ionizuje horní části atmosféry, jejíž částice mohou vést elektrický proud.

Dochází tak k přeměně energie ze slunečních větrů do magnetických a elektrických polí, která napomáhají úniku částic z atmosféry Marsu do vesmíru. Tento proces umožnil v průběhu miliard let přeměnu planety ve studenou poušť s řídkou atmosférou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

POTVRZENO: Helikoptéra Ingenuity úspěšně vzlétla i přistála na Marsu

19. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet v budoucnosti.

celý článek

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

celý článek

Čínský rover přistane na povrchu Marsu v polovině května

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

celý článek

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

2. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

23. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

celý článek

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

8. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Rover Perseverance urazil prvních 6 metrů na povrchu Marsu

6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký rover Perseverance se poprvé od svého přistání na Marsu 19. února pohnul. Robot při testovací jízdě urazil asi 6,5 metrů, při kterých operátoři ověřili fungování některých jeho systémů. Krátká cesta dopadla úspěšně a všechna související zařízení fungují podle očekávání. Rover bude v následujících týdnech postupněověřovat všechna svá zařízení.

celý článek