Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu
4. 8. 2020Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.
Během tohoto procesu dochází k rozpadu nabitého kaonu (mezon K) do nabitého pionu a dvou neutrin. Kaony se v CERNu vytváří ve srážkách vysokoenergetických protonů a berylia v Super Proton Synchrotronu (SPS).
Více informací k tématu
Částicová fyzika
21. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Částicová fyzikaVědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO
Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se nicméně vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.
celý článek
8. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)Částicová fyzikaRychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.
celý článek
19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)Částicová fyzikaVědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku
Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.
celý článek
13. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)Částicová fyzikaVědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku
Vědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.
celý článek
1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)Částicová fyzikaKvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky
Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.
celý článek
20. 2. 2020 Částicová fyzikaNová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty
Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru bez rozptylu. V takové situaci materiál nevydává při vedení proudu žádné teplo.
celý článek
26. 11. 2019 Částicová fyzikaVědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu
Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.
celý článekMezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo...