Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

Europa

Europa Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.



Europa

Europa je jeden ze čtyř velkých (galileových) měsíců planety Jupiter, má v poloměru 1 561 km, což je jen o něco málo méně než Měsíc. Pod ledovou slupkou tohoto měsíce se ukrývá globální oceán s větším množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady.

Za posledních několik milionů let se ledová slupka Europy posunula o 70 °. Naznačují to globální pukliny na povrchu měsíce, které při této události zřejmě vznikly. V některých místech dosahují hloubky až 200 metrů. Tyto útvary v ledovém povrchu procházejí všemi typy terénu, které lze na Europě pozorovat. To podle vědců znamená, že k jejich vzniku a tedy posunu povrchu muselo dojít v relativně nedávné době, v řádu několika milionů let.

Nová data také podporují teorii o existenci globálního podpovrchového oceánu Europy. Její povrch je tak zřejmě volně plovoucí po tomto oceánu, neukotvený k jádru.

Více o měsíci Europa zjistí vesmírná sonda Europa Clipper, která k Jupiteru odletí v roce 2024. Následovat by ji mohla v roce 2025 další sonda Europa Lander, která by na tomto měsíci mohla přistát. Nová pozorování Europy zajistí také sonda JUICE, která by měla odletět do vesmíru už v roce 2022.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Europa

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. 11. 2019

Inženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019

Vědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek