Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce
Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.
Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.
V nově publikované studii v magazínu Geophysical Research Letters se vědci změřili na interakci mezi velkými měsíci planety Jupiter. Jejich vzájemná interakce by mohla způsobovat podstatnou část zahřívání jejich nitra. Tím by do značné míry mohly být udržovány předpokládané podpovrchové oceány. Mechanismus, který za zahříváním měsíců stojí, je slapová rezonance. Ta vzniká při orbitální rezonanci, kdy jsou synchronizované oběžné dráhy těles. To vyvolává pravidelné vibrace, které vedou k zahřívání. Tato studie vědcům pomůže vysvětlit evoluci celého systému planety Jupiter. Zároveň může naznačit, jak se vyvíjí podobné systémy u dalších hvězd.
Více informací k tématu
Jupiter
26. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
JupiterTeleskop Hubble objevil první známky vodních par na jupiterovu měsíci Ganymede
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje data ze sondy Juno, která planetu Jupiter obíhá. Už za rok by měla ke Ganymede odletět také evropská sonda JUICE, která jako první vstoupí na jeho oběžnou dráhu.
celý článek
25. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)JupiterVesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.
celý článek
25. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)JupiterRadiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.
celý článek
19. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)JupiterSonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io
Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.
celý článek
15. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)JupiterProleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat
7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.
celý článek
12. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)JupiterVědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září
Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.
celý článek
9. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)JupiterU planety Jupiter byl objeven dosud neznámý měsíc
Amatérský astronom Kai Ly objevil v datech z teleskopu CFHT nový měsíc planety Jupiter. Je součástí skupiny asi dvaceti retrográdních měsíců Carme, které zřejmě pochází z jednoho tělesa. Počet známých měsíců Jupitera se tak zvýšil na 80. Celkem by však planetu mohlo obíhat až 6 stovek objektů s průměrem aspoň 800 metrů.
celý článek
Europa, podpovrchové jezero a oceán
Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo...