Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce
Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.
Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.
V nově publikované studii v magazínu Geophysical Research Letters se vědci změřili na interakci mezi velkými měsíci planety Jupiter. Jejich vzájemná interakce by mohla způsobovat podstatnou část zahřívání jejich nitra. Tím by do značné míry mohly být udržovány předpokládané podpovrchové oceány. Mechanismus, který za zahříváním měsíců stojí, je slapová rezonance. Ta vzniká při orbitální rezonanci, kdy jsou synchronizované oběžné dráhy těles. To vyvolává pravidelné vibrace, které vedou k zahřívání. Tato studie vědcům pomůže vysvětlit evoluci celého systému planety Jupiter. Zároveň může naznačit, jak se vyvíjí podobné systémy u dalších hvězd.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Jupiter
Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022
Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.
Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
celý článekMělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku
Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.
celý článekV blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě
Teleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více informací o planetkách, které sdílí oběžnou dráhu s planetou Jupiter.
celý článekTeleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera
Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.
celý článekVelká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšuje
Tým vědců z Aix-Marseille Université přišel na to, že velká červená bouře v atmosféře planety Jupiter má relativně stabilní tloušťku (hloubku), navzdory proměnlivému tvaru i velikosti jejího povrchu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Physics.
celý článekVelká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec
Vědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.
celý článek