Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
Juno Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.
Sonda Juno obíhá Jupiter na eliptické dráze, která je významně ovlivněna asymetrickým gravitačním polem planety. Díky tomu se nejbližší bod průletu kolem planety (perijove) posouvá směrem k severnímu pólu. To sondě umožní v prodloužené misi v detailu prozkoumat tuto oblast planety. Nová oběžná dráha ji však také zavede velmi blízko ke třem z jupiterových větších měsíců - ve hře jsou průlety kolem Io, Europy a Ganymede. NASA by měla do konce tohoto roku rozhodnout o dalším financování mise. Návrh na prodloužení operací o čtyři roky bude předložen týmu nezávislých vědců v tzv. Senior review, kteří posoudí přínosy případného dalšího průzkumu. Vzhledem k vysokému vědeckému zájmu o měsíce planety Jupiter se prodloužení mise dá očekávat. Nové poznatky ze sondy Juno by mohly pomoci lépe připravit další plánované sondy k průzkumu systému planety Jupiter (mezi nimi jsou nejdál americká mise Europa Clipper a evropská mise JUICE).Průlety kolem měsíců planety Jupiter
Při schválení prodloužení mise by první průlet nastal už v polovině roku 2021 kolem Ganymede - největšího měsíce sluneční soustavy s vlastním magnetickým polem. Sonda Juno by se přiblížila na 1 000 kilometrů od jeho povrchu. Koncem roku 2022 by potom sonda proletěla pouhých 320 kilometrů nad zmrzlým povrchem Europy, pod kterým se ukrývá globální oceán. Právě Europa je jedním z nejzajímavějších míst ve sluneční soustavě - v jejím oceánu by totiž mohly být vhodné podmínky pro existenci života. Nakonec v roce 2024 by sonda proletěla hned dvakrát ve vzdálenosti 1 500 kilometrů od povrchu měsíce Io, který je doslova posetý sopkami - jedná se o geologicky nejaktivnější místo ve sluneční soustavě.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Juno
Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku
Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.
Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera
Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.
Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci Io
Vesmírná sonda Juno zachytila z oběžné dráhy planety Jupiter erupci na měsíci Io. Zaznamenaná erupce byla tak velká, že oblak hmoty, který byl vymrštěn nad povrch měsíce, byl osvětlený, i když povrch pod ním už byl ve stínu. Mise sondy Juno má za úkol zkoumat samotnou planetu, při přiblížení k některému z měsíců však její přístroje studují i je. Už při předchozích pozorováních měsíce Io kamerami sondy Juno byla objevena nová sopka, která se na předchozích snímcích měsíce neobjevovala.
Mise Juno u planety Jupiter je na konci první poloviny své plánované mise
21. prosince proletí sonda Juno po 16. v těsné blízkosti horní vrstvy oblaků planety Jupiter na své výrazně eliptické polární dráze. Projde tak polovinou ze svých plánovaných oběhů planety, při kterých pokryla celou planetu Jupiter. Ve druhé polovině mise bude sonda prolétat nad oblastmi přesně uprostřed předchozích průletů a bude dále zpřesňovat získané informace.
Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou
Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.
Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku
I když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.
Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena
Původně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.