Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

Juno

Juno Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.



Sonda Juno obíhá Jupiter na eliptické dráze, která je významně ovlivněna asymetrickým gravitačním polem planety. Díky tomu se nejbližší bod průletu kolem planety (perijove) posouvá směrem k severnímu pólu. To sondě umožní v prodloužené misi v detailu prozkoumat tuto oblast planety. Nová oběžná dráha ji však také zavede velmi blízko ke třem z jupiterových větších měsíců - ve hře jsou průlety kolem Io, Europy a Ganymede. 

NASA by měla do konce tohoto roku rozhodnout o dalším financování mise. Návrh na prodloužení operací o čtyři roky bude předložen týmu nezávislých vědců v tzv. Senior review, kteří posoudí přínosy případného dalšího průzkumu. Vzhledem k vysokému vědeckému zájmu o měsíce planety Jupiter se prodloužení mise dá očekávat. Nové poznatky ze sondy Juno by mohly pomoci lépe připravit další plánované sondy k průzkumu systému planety Jupiter (mezi nimi jsou nejdál americká mise Europa Clipper a evropská mise JUICE).

Průlety kolem měsíců planety Jupiter

Při schválení prodloužení mise by první průlet nastal už v polovině roku 2021 kolem Ganymede - největšího měsíce sluneční soustavy s vlastním magnetickým polem. Sonda Juno by se přiblížila na 1 000 kilometrů od jeho povrchu. Koncem roku 2022 by potom sonda proletěla pouhých 320 kilometrů nad zmrzlým povrchem Europy, pod kterým se ukrývá globální oceán. Právě Europa je jedním z nejzajímavějších míst ve sluneční soustavě - v jejím oceánu by totiž mohly být vhodné podmínky pro existenci života. Nakonec v roce 2024 by sonda proletěla hned dvakrát ve vzdálenosti 1 500 kilometrů od povrchu měsíce Io, který je doslova posetý sopkami - jedná se o geologicky nejaktivnější místo ve sluneční soustavě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Juno

Sonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io

Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.

celý článek

Proleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat

7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.

celý článek

Vědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září

Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.

celý článek

Sonda Juno se přibližuje Jupiteru jako žádná jiná, zachytila díky tomu zatím nejenergetičtější částice

Unikátní dráha vesmírné sondy Juno ji přivádí do bezprecedentní blízkosti planety Jupiter. Ve vzdálenosti pouhých 1,12 - 1,41 poloměrů planety nyní detekovala zatím nejenergetičtější částice. Jejich energie je podle nové studie 10x vyšší než doposud zachycené protony. Mohlo by se jednat o ionty od helia až pod síru.

celý článek

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

celý článek

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

celý článek

Sonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede

Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.

celý článek