Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020
JunoJupiterGanymedeIoEuropaEuropa ClipperJUICE

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

Juno

Juno Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.



Sonda Juno obíhá Jupiter na eliptické dráze, která je významně ovlivněna asymetrickým gravitačním polem planety. Díky tomu se nejbližší bod průletu kolem planety (perijove) posouvá směrem k severnímu pólu. To sondě umožní v prodloužené misi v detailu prozkoumat tuto oblast planety. Nová oběžná dráha ji však také zavede velmi blízko ke třem z jupiterových větších měsíců - ve hře jsou průlety kolem Io, Europy a Ganymede. 

NASA by měla do konce tohoto roku rozhodnout o dalším financování mise. Návrh na prodloužení operací o čtyři roky bude předložen týmu nezávislých vědců v tzv. Senior review, kteří posoudí přínosy případného dalšího průzkumu. Vzhledem k vysokému vědeckému zájmu o měsíce planety Jupiter se prodloužení mise dá očekávat. Nové poznatky ze sondy Juno by mohly pomoci lépe připravit další plánované sondy k průzkumu systému planety Jupiter (mezi nimi jsou nejdál americká mise Europa Clipper a evropská mise JUICE).


Průlety kolem měsíců planety Jupiter

Při schválení prodloužení mise by první průlet nastal už v polovině roku 2021 kolem Ganymede - největšího měsíce sluneční soustavy s vlastním magnetickým polem. Sonda Juno by se přiblížila na 1 000 kilometrů od jeho povrchu. 

Koncem roku 2022 by potom sonda proletěla pouhých 320 kilometrů nad zmrzlým povrchem Europy, pod kterým se ukrývá globální oceán. Právě Europa je jedním z nejzajímavějších míst ve sluneční soustavě - v jejím oceánu by totiž mohly být vhodné podmínky pro existenci života. 

Nakonec v roce 2024 by sonda proletěla hned dvakrát ve vzdálenosti 1 500 kilometrů od povrchu měsíce Io, který je doslova posetý sopkami - jedná se o geologicky nejaktivnější místo ve sluneční soustavě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. 9. 2020 Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

        
        Juno je na oběžné dráze planety Jupiter od července 2016 a primární mise by měla sestávat z 34 oběhů planety. Cílem mise je zkoumání nitra největší planety sluneční soustavy.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Juno

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru
30. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

celý článek

Sonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede
24. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.

celý článek

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter
12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu
9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

V atmosféře planety Jupiter byl poprvé detekován elektrický fenomén sprite
1. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Instrumentu UVS na palubě vesmírné sondy Juno se v atmosféře planety Jupiter podařilo detekovat sprite - energetický jev podobný blesku. Jde o první známý případ pozorovaný mimo atmosféru naší planety.

celý článek

Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku
12. 8. 2020

Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.

celý článek

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera
13. 5. 2020

Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

celý článek