Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
Juno Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.
Sonda Juno obíhá Jupiter na eliptické dráze, která je významně ovlivněna asymetrickým gravitačním polem planety. Díky tomu se nejbližší bod průletu kolem planety (perijove) posouvá směrem k severnímu pólu. To sondě umožní v prodloužené misi v detailu prozkoumat tuto oblast planety. Nová oběžná dráha ji však také zavede velmi blízko ke třem z jupiterových větších měsíců - ve hře jsou průlety kolem Io, Europy a Ganymede. NASA by měla do konce tohoto roku rozhodnout o dalším financování mise. Návrh na prodloužení operací o čtyři roky bude předložen týmu nezávislých vědců v tzv. Senior review, kteří posoudí přínosy případného dalšího průzkumu. Vzhledem k vysokému vědeckému zájmu o měsíce planety Jupiter se prodloužení mise dá očekávat. Nové poznatky ze sondy Juno by mohly pomoci lépe připravit další plánované sondy k průzkumu systému planety Jupiter (mezi nimi jsou nejdál americká mise Europa Clipper a evropská mise JUICE).Průlety kolem měsíců planety Jupiter
Při schválení prodloužení mise by první průlet nastal už v polovině roku 2021 kolem Ganymede - největšího měsíce sluneční soustavy s vlastním magnetickým polem. Sonda Juno by se přiblížila na 1 000 kilometrů od jeho povrchu. Koncem roku 2022 by potom sonda proletěla pouhých 320 kilometrů nad zmrzlým povrchem Europy, pod kterým se ukrývá globální oceán. Právě Europa je jedním z nejzajímavějších míst ve sluneční soustavě - v jejím oceánu by totiž mohly být vhodné podmínky pro existenci života. Nakonec v roce 2024 by sonda proletěla hned dvakrát ve vzdálenosti 1 500 kilometrů od povrchu měsíce Io, který je doslova posetý sopkami - jedná se o geologicky nejaktivnější místo ve sluneční soustavě.
Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.
celý článekPři svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.
celý článekOrbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.
celý článekPanel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.
celý článekInstrumentu UVS na palubě vesmírné sondy Juno se v atmosféře planety Jupiter podařilo detekovat sprite - energetický jev podobný blesku. Jde o první známý případ pozorovaný mimo atmosféru naší planety.
celý článekNová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.
celý článekAstronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.
celý článekHelikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna...
Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V...
Vesmírná sonda New Horizons, která v roce 2015 proletěla kolem trpasličí planety Pluto, pokračuje dál na své cestě k hranici sluneční soustavy. Jako teprve pátá sonda překročila 17. dubna hranici 50 AU od Slunce a nachází se tedy 50x dál od naší hvězdy, než planeta Země. New...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise...
Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje...
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s...
Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru,...
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....