Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků

Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.

Hvězdokupa Messier 68

Hvězdokupa Messier 68 Kulová hvězdokupa (globular cluster) Messier 68 (M68, NGC 4590) se nachází v souhvězdí Hydry a je vzdálená asi 33 tisíc světelných let od Země. Snímek byl pořízen Hubblovým vesmírným teleskopem. Kulové hvězdokupy jsou společenství hvězd, které společně obíhají střed galaxie podobně jako planety obíhají hvězdy. Hvězdy v kulových hvězdokupách jsou silně vázány gravitací a mají kulovitý tvar.



Hvězdokupy

Hvězdokupy jsou skupiny hvězd vázané dohromady vlastní gravitací. Dělí se na dvě hlavní skupiny: Otevřené hvězdokupy a Kulové hvězdokupy.

Struktura otevřených hvězdokup byla narušena vnějšími gravitačními vlivy, jednotlivé hvězdy však dál putují vesmírem stejným směrem a rychlostí. Jejich hvězdy jsou relativně mladé a ve hvězdokupě jich bývá několik stovek.

Kulové hvězdokupy (globular clusters) jsou gravitací pevně vázány do kompaktní struktury, která může mít v průměru přes 100 světelných let. Jejich hvězdy jsou zpravidla staré víc než 10 miliard let a pochází tedy z raného vesmíru. Kulové hvězdokupy obsahují hvězdy populace II, které vznikly z počátečního materiálu v galaxii. 

Právě nízký obsah těžkých prvků (v astronomii jsou za těžké prvky považovány všechny elementy kromě vodíku a helia) naznačuje velké stáří hvězd. Těžké elementy vznikají ve hvězdách a ty nejtěžší v supernovách, ve kterých zanikají masivní hvězdy. V raném vesmíru tedy nebylo k dispozici takové množství těchto prvků jako dnes.

Extrémně nízký obsah těžkých prvků ve hvězdokupě RBC EXT8 je nicméně pro vědce překvapující. Očekávali totiž, že ke vzniku takto masivních hvězdokup jich bude potřeba větší podíl. Byla tak nabourána současná teorie o vzniku starých kulových hvězdokup.

Andromeda

Andromeda (Messier 31, M31, NGC 224) je spirálovitá galaxie poblíž Mléčné dráhy. Obě galaxie jsou součástí Lokální skupiny galaxií, které jsou gravitačně vázány dohromady.

Andromeda se nachází zhruba 2,5 milionu světelných let od Země, postupně se však k naší galaxii přibližuje. Vědci očekávají, že se obě galaxie za 4,5 miliard let srazí.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdokupy

Astronomům se podařilo objevit 8 nových milisekundových pulzarů

29. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

S využitím výkonného jihoafrického radioteleskopu MeerKAT se astronomům podařilo identifikovat 8 milisekundových pulzarů v 6 různých kulových hvězdokupách. Jedná se o extrémně rychle rotující neutronové hvězdy, které se v hustých kulových hvězdokupách vyskytují poměrně často. Jde o první pulzary objevené pomocí tohoto teleskopu spuštěného v roce 2018.

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

26. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek

V galaxii M85 se nachází tři různé skupiny kulových hvězdokup nesoucí známky předchozích událostí

26. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali kulové hvězdokupy v galaxii Messier 85 a identifikovali v ní tři různé typy těchto specifických uskupení hvězd. Každá z nich má jinou barvu, rychlost a složení a zdá se, že každá z nich vypovídá o specifické události, která se v této galaxii stala.

celý článek

V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd

5. 10. 2020

V otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.

celý článek

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

9. 3. 2019

Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie rotují. Stejná metoda už byla použita dříve, nově však bylo ve výpočtu pracováno s přesnými daty z teleskopu Gaia, která obsahují pozice a pohyb více než miliardy hvězd v Mléčné dráze a jejím bezprostředním okolí.

celý článek

Přes 20 tisíc kulových hvězdokup v galaktické kupě Coma pomůže astronomům zmapovat temnou hmotu

2. 12. 2018

Astronomové použili vesmírný teleskop Hubble pro zmapování tisíců kulových hvězdokup ve skupině galaxií zvané Coma. S pomocí podrobné mapy těchto subgalaktických útvarů budou moci určit rozložení běžné hmoty a také temné hmoty v této oblasti. Výsledky výzkumu, který použil data z mnoha pozorování teleskopu, byly publikovány začátkem listopadu v magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek