Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.



Při měření vědci využili rentgenového paprsku z urychlovače částic DESY (Deutsches Elektronen-Synchrotron). Následně využili nástroje COLTRIMS (Cold Target Recoil Ion Momentum Spectroscopy, který zaznamenal interakce fotonu a elektronů v molekule vodíku (H2). 

Výsledný čas 247 zs je průměrná hodnota, protože závisí na aktuálních pozicích atomů vodíku v molekule.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čas

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

celý článek

Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce bylo 30. října 1207 před Kristem

2. 11. 2017

Zmíněný text se nachází ve Starém zákonu Bible, kde se zmiňuje chování Slunce a Měsíce v Gibeonu a údolí Aijalonu. Překladatelé se původně domnívali, že text znamená, zastavení Slunce a Měsíce, nově ale říkají, že by mohlo jít spíše o význam, kdy Slunce a Měsíc "přestaly dělat to, co běžně dělají". Další informace pocházejí z kamenné desky z Egypta, ze které vyplývá, že židé se v dané oblasti vyskytovali v období od roku 1500 do 1050 před naším letopočtem. Následně vědci aktualizovali algoritmus, kterým vypočítávají doby zatmění v historii, který počítá s odchylkami v rotaci Země. Ze všech tří zdrojů je možné jediné datum zatmění: 30. října 1207 před naším letopočtem.

Vědci se pokouší najít cestu jak měřit čas ještě přesněji než s atomovými hodinami

15. 11. 2011

Dnešní nejpřesnější atomové hodiny měří čas tak přesně, že se vychýlí o pouhé 4 sekundy za 13,5 miliard let, což je odhadované stáří vesmíru. Corey Campbell z Georgia Institute of Technology společně s dalšími pěti kolegy vytvořil tým, který si klade za cíl najít ještě přesnější způsob měření času, chce vyvinout nukleární hodiny.

celý článek