V galaxii M85 se nachází tři různé skupiny kulových hvězdokup nesoucí známky předchozích událostí

Astronomové prozkoumali kulové hvězdokupy v galaxii Messier 85 a identifikovali v ní tři různé typy těchto specifických uskupení hvězd. Každá z nich má jinou barvu, rychlost a složení a zdá se, že každá z nich vypovídá o specifické události, která se v této galaxii stala.

Kulová hvězdokupa NGC 3201

Kulová hvězdokupa NGC 3201 Snímek kulové hvězdokupy NGC 3201 pořízený teleskopem La Silla, která patří Evropské jižní observatoři (ESO).



Hvězdokupy

Hvězdokupy jsou skupiny hvězd vázané dohromady vlastní gravitací. Dělí se na dvě hlavní skupiny: Otevřené hvězdokupy a Kulové hvězdokupy.

Struktura otevřených hvězdokup byla narušena vnějšími gravitačními vlivy, jednotlivé hvězdy však dál putují vesmírem stejným směrem a rychlostí. Jejich hvězdy jsou relativně mladé a ve hvězdokupě jich bývá několik stovek.

Kulové hvězdokupy (globular clusters) jsou gravitací pevně vázány do kompaktní struktury, která může mít v průměru přes 100 světelných let. Jejich hvězdy jsou zpravidla staré víc než 10 miliard let a pochází tedy z raného vesmíru. Kulové hvězdokupy obsahují hvězdy populace II, které vznikly z počátečního materiálu v galaxii. 

Galaxie Messier 85 (M85, NGC 4382) se nachází ve vzdálenosti 60 milionů světelných let a zřejmě se jedná o výsledek dávného spojení s jinou galaxií. 

Vědci na rozdíl od předchozích studií prozkoumali okraje galaxie, kde identifikovali 89 kulových hvězdokup. Ty rozdělili podle jejich barev do tří skupin: modré (BGC, Blue Globular Clusters), zelené (GGC) a červené (RGC). Hvězdokupy ve všech tří skupinách mají stáří kolem 10 miliard let, liší se však od sebe v jiných charakteristikách.

Například zelené hvězdokupy mají vyšší radiální rychlost než modré a červené a jsou srovnané s hlavní osou galaxie. Modré hvězdokupy mají zase nejnižší metalicitu a nejvíce se podobají podobným strukturám v obdobně velkých galaxiích, pravděpodobně také vznikly jako ostatní kulové hvězdokupy. 

Vědci usuzují, že tyto skupiny hvězdokup vznikly rozdílnými způsoby. Je pravděpodobné, že některé ze zmíněných skupin hvězdokup jsou výsledkem nedávných galaktických kolizí. Je nicméně nutné další studium této galaxie a jejích hvězdokup, aby bylo možné určit, jak jednotlivé skupiny hvězdokup přišly ke svým specifickým charakteristikám. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdokupy

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Astronomům se podařilo objevit 8 nových milisekundových pulzarů

S využitím výkonného jihoafrického radioteleskopu MeerKAT se astronomům podařilo identifikovat 8 milisekundových pulzarů v 6 různých kulových hvězdokupách. Jedná se o extrémně rychle rotující neutronové hvězdy, které se v hustých kulových hvězdokupách vyskytují poměrně často. Jde o první pulzary objevené pomocí tohoto teleskopu spuštěného v roce 2018.

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků

Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.

V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd

V otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.

Pomocí teleskopů Gaia a Hubble byla zatím nejpřesněji odhadnuta váha Mléčné dráhy

Přesně odhadnout váhu Mléčné dráhy není zrovna jednoduchý úkol, kromě toho, že nelze zvážit přímo, je totiž například potřeba počítat také s temnou hmotou, kterou nelze přímo ani pozorovat. K výsledku vědci nakonec došli měřením rychlosti pohybu objektů, které kolem naší galaxie rotují. Stejná metoda už byla použita dříve, nově však bylo ve výpočtu pracováno s přesnými daty z teleskopu Gaia, která obsahují pozice a pohyb více než miliardy hvězd v Mléčné dráze a jejím bezprostředním okolí.