Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly nikdy zkoumány v takovém detailu.

Io, měsíc planety Jupiter

Io, měsíc planety Jupiter Měsíc Io je sopečně nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho povrch je pokryt sopkami a materiálem, který z nich pochází.



Io

Měsíc Io obíhá planetu Jupiter velmi blízko a je obětí jejího silného gravitačního pole. To slapovou silou vytváří tření v jádru měsíce, které se tak výrazně zahřívá, což vede ke vzniku vulkanismu. Na povrchu Io je víc než 400 aktivních sopek, které produkují velké množství lávy, která na povrchu po zmrznutí vytváří barevné útvary.

Velmi řídká atmosféra Io byla pozorována už dříve a ví se, že je tvořena zejména oxidem siřičitým (SO2) a oxidem sirnatým (SO). Vědce nicméně zajímalo, jaký je poměr plynů, které pochází přímo ze sopek, a těch, které se při chladnějších teplotách ukládají na povrch a po zahřátí sluncem z něj opětovně sublimují do atmosféry. 

Když se Io při svém oběhu kolem planety Jupiter dostane do jejího stínu, vedou snížené teploty k postupnému ukládání plynů z atmosféry na povrch měsíce. Sopky nicméně produkují další a v atmosféře tak ve stínu planety převládají plyny pocházející přímo ze sopek.

K nejmenšímu z velkých měsíců planety Jupiter zaměřila své teleskopy observatoř ALMA. Vědci díky ní poprvé sledovali oblaka SO2 a SO jak stoupají ze sopek do atmosféry. Vypočítali, že plyny přímo ze sopek tvoří mimo stín planety 30-50 % všech plynů v atmosféře. 

Kromě dvou zmíněných plynů vědci detekovali další - chlorid draselný (KCl), a to v místech, kde nebyly detekovány oxidy síry. Naznačuje to, že magma pod povrchem Io je v různých regionech  diverzifikováno.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Io

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020

V rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek

Ne všechny sopečné erupce generují teplo, na měsíci Io je astronomové zachytili pomocí sodíku

3. 2. 2019

Významná sopečná aktivita byla na měsíci Io detekována prostřednictvím měření zářivosti sodíkových oblaků v magnetosféře planety Jupiter. Tyto erupce se nicméně neobjevily při pozorování infračerveného záření v okolí planety, což naznačuje, že šlo o jiný druh sopečné činnosti, než takový, který produkuje lávu. Podobné erupce se objevují také na Zemi, většinou je při nich vypuštěno do atmosféry velké množství plynů a prachu.

celý článek

Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci Io

2. 1. 2019

Vesmírná sonda Juno zachytila z oběžné dráhy planety Jupiter erupci na měsíci Io. Zaznamenaná erupce byla tak velká, že oblak hmoty, který byl vymrštěn nad povrch měsíce, byl osvětlený, i když povrch pod ním už byl ve stínu. Mise sondy Juno má za úkol zkoumat samotnou planetu, při přiblížení k některému z měsíců však její přístroje studují i je. Už při předchozích pozorováních měsíce Io kamerami sondy Juno byla objevena nová sopka, která se na předchozích snímcích měsíce neobjevovala.

celý článek

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku

17. 7. 2018

I když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.

celý článek

Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

29. 3. 2015

V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

celý článek