Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

21. 10. 2020 Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

        
        Pomocí analýzy fosilií a počítačových modelů se vědcům podařilo identifikovat podmínky, které tehdy na Zemi panovaly. 

Vše zřejmě začalo vulkanickou erupcí, která do atmosféry dostala velké množství oxidu uhličitého. V důsledku sopečné činnosti došlo k zahřívání planety a zvýšení kyselosti oceánů. To samotné vedlo k úhynu mořských živočichů využívajících vápník. 

Skleníkový efekt a množství oxidu uhličitého v atmosféře nicméně zároveň vedly k chemickému zvětrávání, kdy kyselý déšť rozpouští horniny. Během několika tisíců let se díky tomu do moří dostalo velké množství živin, což paradoxně vedlo k nárůstu množství živočichů konzumujících kyslík z atmosféry. Nedostatek kyslíku následně vedl k narušení mnoha propojených cyklů napříč planetou.

V důsledku těchto změn došlo k vymření až 96 % všech druhů ve vodě i na souši. Mezi druhy, které se už na povrch planety nevrátily patří například trilobiti, pancířnatci a mnozí další. Předkové savců (synapsidi), kteří byli na souši před Permským vymíráním dominantní, z velké většiny vymřeli. Naopak na výsluní se po odeznění nepříznivých podmínek dostali předkové dinosaurů, pteosaurů a krokodýlů.
        Více informací