Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

Binární hvězdný systém

Binární hvězdný systém Jedna z hvězd v tomto binárním systému už zanikla a zbyla po ní černá díra, jejíž gravitace začala postupně vysávat plazmu z horních částí atmosféry partnerské hvězdy. Kolem černé díry dochází k vytvoření akrečního disku, ve kterém hmota rotuje kolem středu a je postupně konzumována černou dírou hvězdné velikosti.



Každá hvězda v galaxii má nějakou rychlost. Například Slunce obíhá galaktické jádro rychlostí 230 km/s. Většina hvězd v galaxii se pohybuje řádově ve stovkách km/s. Existuje však kategorie hvězd, které jsou rychlejší - řádově v tisícovkách km/s. Ty se nazývají hyperrychlé hvězdy a první z nich byla pozorována v roce 2005. Od té doby jich bylo nalezeno kolem 500. Některé hyperrychlé hvězdy mohou dokonce dosáhnout únikové rychlosti z galaxie a časem ji zcela opustí.

Nový výzkum prostřednictvím teleskopů LAMOST a Gaia nyní odhalil dalších 591 hyperrychlých hvězd v Mléčné dráze. Jejich počet se tak najednou více než dvojnásobil.

Aktuálně převažují dvě hlavní teorie, které popisují vznik hyperrychlých hvězd. Podle první vznikají při interakci binárních hvězd se supermasivní černou díru v jádru galaxie. Dvojice hvězd se k ní přiblíží a díky gravitační interakci jedna z nich vstoupí na oběžnou dráhu černé díry, zatímco druhá je vymrštěna vysokou rychlostí do vesmíru. 

Druhý možný způsob vzniku hyperrychlých hvězd je při explozi supernovy v binárním systému. Exploze jedné z hvězd vymrští druhou vysokou rychlostí do mezihvězdného prostoru. 

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.

celý článek

Na ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Od nejbližší hvězdy Proxima Centauri k nám přichází neznámý rádiový signál

25. 12. 2020

Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přichází od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.

celý článek

Nově objevenou dvojici hnědých trpaslíků pojí zatím nejslabší gravitační síla

24. 12. 2020

Mezinárodní tým vědců objevil ve vzdálenosti 450 světelných let pár hnědých trpaslíků. Oba objekty jsou relativně málo hmotné a nachází se od sebe překvapivě daleko i když jsou součástí stejného systému Oph 98. Jsou od sebe dokonce tak daleko, že na sebe vzájemně působí nejslabší gravitační silou ze všech zatím známých binárních systémů.

celý článek