Organické sloučeniny v atmosféře Pluta vznikají odlišným způsobem než na Titanu

Měsíc Titan, který obíhá planetu Saturn, je zahalený do husté atmosféry, kterou lze jen stěží prohlédnout až na povrch. Tato neprůhlednost je způsobena organickými sloučeninami, které vznikají v reakcích v horních vrstvách atmosféry. Předpokládalo se, že podobné procesy stojí také za výrazně tenčí zato složením podobnou atmosférou trpasličí planety Pluto. Nový výzkum nicméně ukazuje, že atmosféra Pluta vzniká jinak.

Pluto, atmosféra

Pluto, atmosféra Tenká atmosféra Pluta zachycená vesmírnou sondou New Horizons v roce 2015.



Titan

Titan je největší měsíc planety Saturn a druhý největší měsíc ve sluneční soustavě. Je charakteristický svojí hustou atmosférou, kterou tvoří hlavně dusík (97 %) a metan (2,7 %). Titan je zároveň jediné těleso kromě Země, kde lze na povrchu nalézt jezera a řeky. V roce 2004 na Titanu přistála evropská sonda Huygens, která k Saturnu přiletěla s orbitální sondou Cassini.

Atmosféry Titanu i Pluta mají podobné složení - nachází se v nich metan, oxid uhelnatý a dusík. V atmosféře Titanu vznikají za přispění ultrafialového záření komplexní organické sloučeniny. 

Takto složité sloučeniny se ale v atmosféře chladnějšího Pluta zřejmě nevyskytují a jeho lehký opar vzniká jiným způsobem. Pokud by totiž na obou místech probíhaly stejné procesy, bylo by na chladnějším Plutu výrazně méně částic, než jaké pozorovala sonda New Horizons, která kolem této trpasličí planety proletěla v roce 2015.

Nové simulace ukazují, že by v horní vrstvě atmosféry Pluta mohly vznikat částice kyanovodíku (HCN), které následně gravitací padají k povrchu. Postupně jsou na ně nabalovány jednoduché organické sloučeniny z atmosféry, které zabraňují sublimaci kyanovodíku v teplejších nižších vrstvách atmosféry. 

Vzniká tak lehký opar tenké atmosféry, který pozorovala sonda New Horizons, která kolem Pluta prolétla a poprvé zachytila detaily tohoto vzdáleného chladného světa.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Pluto

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

celý článek

Region ve tvaru srdce má na Plutu významný vliv na větry, které vanou opačným směrem

Když v roce 2015 proletela vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, ukázala poprvé rozmanitost jeho povrchu. Mezi útvary, které se na snímcích ze sondy objevily, byl také region Tombaugh (Tombaugh Regio), který svým tvarem připomíná srdce. Podle nové studie by tento region mohl významně ovlivňovat atmosférickou cirkulaci podobně jako ji na Zemi ovlivňují oceány.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

Měření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

Trpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.

celý článek

Atmosféra Pluta by mohla do deseti let zcela zmizet

Trpasličí planeta Pluto má řídkou atmosféru tvořenou hlavně dusíkem, která byla potvrzena už v roce 1985. Silně eliptická oběžná dráha Pluta však způsobuje výrazné výkyvy v teplotách na povrchu tohoto vzdáleného objektu, což má vliv také na jeho atmosféru. Během zimy dojde ke zmrznutí plynů a jejich usazení na povrchu, čímž atmosféra na dlouhá léta zmizí. Podle nové studie publikované v magazínu Astronomy and Astrophysics by k tomu mohlo dojít už za deset let.

celý článek

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)

Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

celý článek