Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Hvězda J005311

Hvězda J005311



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Historie pozorování

V roce 2019 byla v jádru mlhoviny IRAS 00500+6713 objevena centrální hvězda J005311 s nezvykle rychlými hvězdnými větry. Nová pozorování v rentgenovém spektru nyní ukázala, že tento objekt má také nezvyklé složení - dominuje kyslík a neon. V nově publikované studii v magazínu Astronomy and Astrophysics vědci z těchto informací dospěli k závěru, že hvězda vznikla v kolizi dvou bílých trpaslíků. To ale bylo pro vědce překvapení. Kolize dvou bílých trpaslíků totiž většinou vede k supernově a zničení obou hvězd. Další možností je také vznik nového, masivnějšího bílého trpaslíka (objev takového masivního bílého trpaslíka byl oznámen zhruba před rokem). Vše záleží na hmotnosti: bílí trpaslíci totiž mají horní limit zhruba 1,4 slunečních mas, pokud jej překročí, vzniká neutronová hvězda.

Kolize a supernova

Mlhovina IRAS 00500+6713 zřejmě vznikla z binárního hvězdného systému s dvěma bílými trpaslíky. Tyto drobné a velmi husté hvězdy se k sobě neustále přibližovaly, až došlo k jejich kolizi a spojení, ze kterého vzešla relativně slabá supernova. Výsledkem je pozorovaná mlhovina tvořená materiálem, který byl supernovou vymrštěn do bezprostředního okolí, a také zcela nová hvězda. Tato nová hvězda patří do kategorie, která dodnes pozorována nebyla. Intenzivně září v rentgenovém a infračerveném spektru a je zřejmě velmi nestabilní - vědci jí předpovídají životnost maximálně 10 tisíc let. Detekované rentgenové záření bylo natolik silné, že vědci vyloučili možnost, že by šlo o bílého trpaslíka.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Bílý trpaslík

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020

Astronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020

Astronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020

Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020

Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020

Švédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

10. 12. 2019

Vědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

celý článek