V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

Start rakety Atlas V

Start rakety Atlas V Raketa Atlas V patří společnosti United Launch Alliance. Na snímku je při startu z floridského mysu Canaveral, kdy vynesla do vesmíru robotický rover Curiosity.



Do výše uvedených statistik nejsou započítány starty, které skončily neúspěchem, těch bylo celkem 10. Nejvíce neúspěchů připadá na Čínu a Spojené státy, oběma zemím se start rakety nepovedl celkem 4x. 

Zároveň v loňském roce probíhal vývoj několika zcela nových nosičů. Mezi ně patří supertěžké rakety Super Heavy, Angara, Long March a SLS. Stále silnějším tématem je také znovupoužitelnost raket, kterou si plně osvojila společnost SpaceX a další se pokouší ji následovat. Kromě toho se vyvíjí také trh pro lehké rakety s malým nákladem, mezi které patří například americká raketa Electron.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Rakety

Obří raketa SLS prošla důležitým testem, při kterém její motory vydržely pracovat přes 8 minut

18. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA ve čtvrtek večer středoevropského času zopakovala zážeh motorů rakety SLS (tzv. green run). První test SLS proběhl už v lednu, ale byl automaticky přerušen po 67 z původně plánovaných 485 sekund. Během dnešního testu byly zažehnuty všechny 4 trysky hlavního stupně rakety SLS po dobu 8 minut.

celý článek

Koncem dubna poletí do vesmíru Delta IV Heavy, druhá nejsilnější raketa současnosti

11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na letecké základně Vandenberg v Kalifornii byla vztyčena raketa Delta IV Heavy. Koncem dubna vynese na oběžnou dráhu špionážní družici NROL-82 pro americkou agenturu National Reconnaissance Office. Raketa Delta IV Heavy je po Falcon Heavy druhou nejsilnější raketou v provozu.

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

8. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

V létě a na podzim poletí do vesmíru po delší odmlce opět těžká raketa Falcon Heavy

20. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Po více než dvou letech od posledního startu poletí letos v létě opět do vesmíru raketa Falcon Heavy od společnosti SpaceX, která se skládá ze tří raket Falcon 9. Tato raketa, která letěla na oběžnou dráhu zatím 3x, vynese v červenci a říjnu náklad pro americké vesmírné síly. Během mise bude poslední stupeň rakety několikrát zažehnut, aby umístil náklad na různé oběžné dráhy.

celý článek

NASA se domluvila se SpaceX, Falcon Heavy dopraví na oběžnou dráhu Měsíce základní moduly stanice Gateway

12. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost SpaceX pro dopravu základních modulů stanice Gateway na oběžnou dráhu Měsíce. Součástí dohody je doprava modulu PPE (Power and Propulsion Element), který bude stanici zásobovat energií a obytného modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Oba moduly poletí do vesmíru společně na raketě Falcon Heavy nejdřív v květnu 2024. Celkem za tuto službu NASA zaplatí SpaceX 331,8 milionů dolarů.

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.