Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Gravitační vlny jsou nerovnosti v časoprostoru způsobené interakcí extrémně hmotných těles jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Při srážce těchto objektů dochází k deformaci časoprostoru, která se šíří vesmírem a je detekovatelná extrémně citlivými přístroji na Zemi. Díky tomuto efektu mohou vědci zkoumat vzdálené černé díry i bez detekce elektromagnetické radiace (světlo, rádiové vlny, rentgen,...).

  
První detekce gravitačních vln: 14. září 2015 (publikováno v únoru 2016)
  
Počet detekcí: 15 potvrzených do srpna 2019 (a k tomu desítky dalších detekcí s menší mírou jistoty)
  
Detektory: LIGO, VIRGO

Existence gravitačních vln byla potvrzena v roce 2016, kdy byly jejich prostřednictvím pozorovány následky kolize stelárních černých děr. Gravitační vlny však vnikají také při jiných, energetičtějších událostech, jako jsou kolize supermasivních černých děr nebo dokonce velký třesk, který dal vznik celému vesmíru. Zatímco ale kolize stelárních černých děr vyvolává deformace časoprostoru, které trvají řádově několik sekund, vlnění způsobené silnějšími událostmi však bude detekovatelné až v řádu let, nebo i větších časových úseků.

K jejich studiu vědci využívají pozorování pulsarů - neutronových hvězd, které blikají s konstantní periodou. Světlo, které od nich přichází, může být gravitačními vlnami urychleno, nebo zpomaleno. Pokud se vědcům podaří detekovat tyto rozdíly koordinovaně u několika objektů, mohlo by to znamenat důkaz existence prastarých gravitačních vln prostupujících celou galaxií.

Doposud v rámci výzkumu pozorovali 45 pulzarů nejméně tři roky a některé z nich i déle než 10 let. Zatím sice nemají jednoznačné výsledky, ale pozorují jasný signál, který ovlivňuje světlo přicházející od velkého množství pulzarů. Mohlo by jít právě o pozadí gravitačních vln, ale aby měli jistotu, potřebují více dat z dalších pulzarů a za delší dobu.

Pokud se vědcům skutečně podaří prokázat existenci pozadí gravitačních vln, otevře se jim zcela nový způsob průzkumu vesmíru, jeho vzniku a vývoje. Mohlo by také přinést informace o kolizích supermasivních černých děr, které se naházejí v jádrech galaxií a mají řádově vyšší hmotnost, než černé díry, jejichž kolize jsou dnes pomocí gravitačních vln pozorovány.

Další zprávy z kategorie Vesmír

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

celý článek

Nejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let

V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

Vědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

Molekulární vodík tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

Vesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

Každý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

V červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek