Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.
Snímek byl zachycený instrumentem WISPR, který má snímat viditelné spektrum. Vědce proto překvapilo, když místo mraků viděli útvary na povrchu. Tmavé oblasti reprezentují oblasti s nižšími teplotami. Je to velmi podobné snímkům, které pořídila japonská sonda Akatsuki svým infračerveným zařízením.
8. 8. 2020 V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.
Pohyb těchto mraků není v horních vrstvách pozorovatelný a vědcům proto dlouho unikal. K identifikaci tohoto doposud neznámého fenoménu pomohla japonská orbitální sonda Akatsuki, která planetu obíhá od konce roku 2015. Podobné jevy vyskytující se napříč celou planetou by mohly být pojítkem mezi povrchem a atmosférou.
Na Venuši byly už dříve pozorovány formace mraků táhnoucí se tisíce kilometrů, nikdy však takhle nízko v atmosféře. Podle vědců by mohlo jít o projev Kelvinových-Helmholtzových vln, které s pozorovaným jevem sdílí některé své aspekty.