Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

M-Argo

M-Argo



Mise M-Argo

Nová mise M-Argo (Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer) by měla odstartovat v roce 2024, nebo 2025. Vesmírná sonda s tělem o velikosti 22 x 22 x 34 cm se vydá k planetce ve vzdálenosti do 1 AU od Země (vzdálenost, ve které Země obíhá Slunce). Cílem mise bude zatím nespecifikovaná drobná planetka s velikostí kolem 50 metrů v průměru a rychlou rotací. Pokud se nová technologie osvědčí, průzkum blízkého vesmíru by se mohl v následujících letech proměnit. Drobné sondy by u jednodušších misí mohly zastat roli dnes středních a velkých zařízení, která je složité vyvinout a drahé do vesmíru vynést.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmírné sondy

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

celý článek

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země udržuje už 2 roky pouze pomocí slunečního svitu

Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.

celý článek

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

celý článek

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

celý článek

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

celý článek

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

celý článek

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

celý článek