NASA potvrdila úspěch mise DART - planetka Dimorphos má nyní kratší dobu oběhu

Mise DART byla koncem října úspěšně zakončena kolizí s malým měsícem Dimorphos, který obíhá větší planetku Didymos. Z povzdálí ji sledovala drobná sonda LICIACube, která se od hlavního plavidla oddělila několik dní předem. Smyslem této mise je vyzkoušet odchýlení tělesa z jeho oběžné dráhy - postup, který by mohl být aplikovaný při ochraně Země před potenciální srážkou s nebezpečnou planetkou nebo kometou.

Mise	Start	Status
DART	24. 11. 2021 - 27. 9. 2022	Ukončená: Úspěch
HERA	10 / 2024	Plánovaná

Aktuálně

20:40 20.10.	Snímky z teleskopu Hubble ukazují 2 ocasy, které vychází od planetky Didymos.
06:58 12.10.	NASA potvrdila, že sonda DART zkrátila dobu oběhu planetky Dimorphos kolem mateřského tělesa o 32 minut. Před lidským zásahem byla doba oběhu 11 hodin a 55 minut, nyní je to 11 hodin a 23 minut.
14:31 05.10.	Záběry z teleskopu SOAR v Čile ukazují, že náraz sondy DART vytvořil u planetky Dimorphos ocas podobný tomu u komet. Jeho délka dosahuje zřejmě kolem 10 tisíc kilometrů. Některá měření však naznačují, že by mohl mít až 50 tisíc km.
12:49 01.10.	Měsíc Dimorphos je podle snímků ze sondy DART těsně před nárazem shlukem drobnějšího kamení.
18:52 29.09.	Nový snímek z kolize sondy DART s planetkou Dimorphos pořízené dalekohledem Jamese Webba.
07:45 28.09.	Snímky ze sondy LICIACube, která se od DART oddělila několik dní předem, ukazují velký oblak zvednutý při nárazu sondy do planetky Dimorphos.
07:05 28.09.	Astronomové zaznamenali po kolizi výrazné navýšení jasnosti planetky Didymos. Zřejmě došlo ke zvednutí velkého oblaku materiálu, který nyní odráží sluneční světlo.
01:28 27.09.	Přímý zásah! Sonda DART úspěšně narazila do planetky Dimorphos.
21:02 26.09.	Za 2 a půl hodiny začne NASA vysílat živý stream přímo ze sondy DART. Sledovat jej můžete ve videu níže nás této stránce.
18:00 26.09.	Podle serveru Independent budou dnešní kolizi pozorovat teleskopy JWST, Hubble a také vesmírná sonda Lucy.
14:48 26.09.	Animace průběhu dnešní řízené kolize sondy DART s planetkou Dimorphos
12:48 26.09.	Dnešní kolizi budou kromě malé sondy LICIACube sledovat také dalekohledy od Země, mezi nimi i JWST.
12:12 26.09.	NASA bude od půlnoci našeho času celou událost streamovat živě, video můžete sledovat také u nás na této stránce níže. Vysílání bude pocházet z kamery DRACO umístěné na palubě sondy a mělo by trvat až do samotného nárazu.
11:54 26.09.	Planetka Didymos a její měsíc Dimorphos se dnes zařadí mezi několik málo blízkozemních planetek prozkoumaných z blízka. Patří mezi ně Bennu (OSIRIS-REx), Ryugu (Hayahusa-2), Itokawa (Hayabusa-1), Eros (NEAR Shoemaker) a Toutatis (Chang´e 2).
09:53 26.09.	Už dnes v noci narazí sonda DART do měsíce planetky Didymos. Celou akci bude možné sledovat živě s asi půlminutovým zpožděním, kvůli vzdálenosti planetky od Země.
12:03 24.09.	Sonda DART svou kamerou DRACO zachytila Jupiter a jeho 4 velké měsíce. Operátoři mise tak mohli vyzkoušet navigaci sondy za letu. Při přiblížení k planetce Didymos totiž bude muset rozeznat planetku Didymos a její měsíc Dimorphos, který je jejím cílem. Ten však bude skrytý za planetkou a objeví se pouhou hodinu před plánovanou kolizí.
13:30 16.09.	Drobný cubesat LICIACube se v pondělí oddělil od mateřské sondy DART, jeho úkolem bude sledovat kolizi s planetkou Dimorphos.
20:19 11.09.	Sonda DART poprvé zaměřila svou kameru DRACO na planetku Didymos. V době pořízení snímku se nacházela 0,22 AU od svého cíle.

Záznam ze sondy
Přímý feed z kamery DRACO na palubě sondy DART. 


NASA misi označuje jako historicky první test planetární obrany Země. Samotná planetka Didymos, ani její měsíc ve skutečnosti Zemi nijak neohrožují. Pokud se nicméně podaří změnit oběžnou dráhu měsíce Dimorphos, lidstvo bude mít nástroj, jak případnou kolizi v budoucnosti zvrátit.

Co se v dnešní kolizi stalo, zatím není zřejmé. Vědci teď budou pozorně zkoumat systém planetky Didymos a hlavně dobu, za kterou ji Dimorphos oběhne. Podle původních odhadů by mohla být kolizí zkrácena o až 10 minut.

Planetka Didymos má asi 800 metrů v průměru. Dimorphos se 160 metry v průměru ji obíhá ve vzdálenosti zhruba 1 190 metrů. 

Mise DART a Hera

Americká mise DART (Double Asteroid Redirection Test) si klade za úkol narazit se sondou do malého měsíce planetky Didymos, a ověřit tak, zda je možné podobnou metodou odklonit planetku, u které hrozí kolize se Zemí. Po nárazu do měsíce budou vědci zkoumat efekt, jaký měla sonda na jeho oběžnou dráhu. Následně Didymos navštíví také evropská sonda Hera, která bude mít za úkol zjistit více o následcích této řízené kolize.

Didymos je téměř kulatá planetka s průměrem kolem 0,8 kilometru která obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 1,01 a 1,64 AU. U planetky byl v roce 2003 objeven českým astronomem Petrem Pravcem také malý měsíc Dimorphos o průměru asi 100 metrů, který se stal cílem sondy DART. 

Časový plán mise

  
podzim 2021 start mise DART
  
2022 září náraz sondy DART do měsíce Didymoon
  
2023 říjen start mise Hera
  
2026 září Vstup sondy Hera na oběžnou dráhu planetky Didymos


Sonda DART
Sonda DART s sebou neveze žádné vědecké vybavení. Na její palubě je kromě pohonu umístěna pouze kamera DRACO, která má pomoci s navigací na místo dopadu.

Cubesat LICIACube
DART 10 dní před dopadem vypustí malou 14kilovou minisondu LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging of Asteroids) vyvinutou v Itálii. Jejím úkolem bude sledovat sondu DART při nárazu do planetky. LICIACube systémem planetky Didymos proletí a pošle na Zemi snímky materiálu vyvrženého sondou DART a také snímky samotné planetky a jejího měsíce.

Sonda Hera

  
Kamera pro pozorování planetky
  
Laserový altimetr pro měření tvaru planetky i jejího měsíce a odhadnutí její hmotnosti
  
Několik sekundárních nákladů


Cubesat APEX
Tuto malou družici pro ESA vyvíjí konsorcium společností z Německa, Švédska, Finska a České republiky. Pomocí spektrometru (Asteroid Spectral Imager) bude sonda zkoumat složení obou planetek analýzou odráženého světla od povrchu. Druhým přístrojem na palubě sondy bude Secondary Ion Mass Analyser, který bude zkoumat interakce povrchu planetky se slunečním větrem. Třetím přístrojem bude magnetometr, který odhalí přítomnost magnetických minerálů v planetce. 

Na palubě sondy bude také kamera, která bude pomáhat s navigací v systému dvou těles. Sonda bude po většinu času operovat autonomně. Řídící středisko se se sondou bude spojovat jen jednou za jeden nebo dva dny.

Cubesat Juventas
Součástí této malé sondy vyrobené v Rumunsku bude skládací radarová anténa, která bude vyvinuta v Polsku a bude vycházet z podobného přístroje, který byl součástí mise Rosetta. Dále bude sonda měřit gravitační pole obou planetek, využije k tomu gravimetr a rádiové spojení s mateřskou sondou Hera. Na konci své mise se družice Juventas pokusí přistát na povrchu planetky.

SCI
Ve hře je také japonský příspěvek do mise v podobě sondy SCI, o jejím použití ale zatím nebylo rozhodnuto.