Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
22. 7. 2012Z historického hlediska začali lidé zkoumat okolí své planety teprve nedávno. Mnohé z našeho sousedství je nám ještě neznámé a mnohé z už poznaného je jen těžko pochopitelné v porovnání s pozemskými objekty, jejich vzdálenostmi a významem. V okruhu jednoho světelného roku neexistuje žádná další hvězda kromě našeho Slunce, tento prostor je však vyplněn nespočtem zajímavých míst, z nichž některá vám v tomto článku představíme.
8. 4. 2012Třetí planeta od Slunce je jako žádná jiná v celé sluneční soustavě. Má roztavené rotující jádro vytvářející magnetosféru, která brání průchodu nebezpečného záření z vesmíru. Má také plovoucí litosférické desky, které zajišťují recyklaci materiálu z povrchu a uvolňování energie z roztaveného nitra planety. Kromě toho disponuje na povrchu teplotou, která umožňuje existenci kapalné vody, což v důsledku vedlo ke vzniku biosféry, změně složení atmosféry a dokonce až ke zrodu inteligentní globální civilizace. Co všechno vedlo k jejímu vzniku? A proč právě na třetí planetě od hvězdy zvané Slunce?
4. 4. 2012Nalezený popel v jeskyni v Jihoafrické republice naznačuje, že naši předkové používali oheň na vaření už před milionem let. Pokud se tak tento objev archeologického týmu vedeného Francescem Bernem potvrdí, půjde o vůbec nejstarší důkaz o využívání ohně člověkem.
13. 9. 2013Vesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.
26. 1. 2018
Kdysi dávno bylo na evropském kontinentu tolik lesů, že mohly veverky teoreticky přeskakovat ze stromu na strom od Lisabonu až do Moskvy. Více než polovina evropských lesů ale za posledních 6 000 let zmizela, ukazuje to výzkum odborníků z University of Plymouth publikovaný v magazínu Nature. Analýzou pylů z více než tisícovky míst ve střední a severní Evropě přišli vědci na to, že alespoň dvě třetiny této části kontinentu musely být před několika tisíci let pokryty lesy. Dnes se zde zalesnění pohybuje kolem jedné třetiny, v západní a jižní Evropě spíše kolem desetiny.