Americký Tevatron soupeří s výkonnějším LHC o to, kdo objeví higgsův boson

Americký urychlovač částic Tevatron je po LHC v CERNu druhý největší na světě a provozuje ho státní věděcká instituce Fermilab nedaleko Chicaga. Obvod urychlovače činí 6,3 kilometrů (LHC má 27 kilometrů v obvodu) a dochází v něm k urychlení částic k energetickým hodnotám až 1 TeV, což dalo také vzniknout jménu urychlovače. Boson je teoretická částice, která by měla být podle Standardního modelu kvantové fyziky nositelem hmotnosti, vědci však neví jakou hmotnost by měla mít částice samotná.

Hledání Higgsova bosonu

Hledání Higgsova bosonu na grafu je znázorněn přínos amerického urychlovače Tevatron.



Hmotnost lze podle rovnice E=mc2 vyjádřit také pomocí energie a to se také běžně používá při popisu experimentů v LHC nebo Tevatronu. Při experimentech v urychlovačích dosahují částice rychlostí blížících se rychlosti světla a jejich energie roste k hodnotám, při kterých se používají jednotky TeV (teraelektronvolt je přibližně 1,6 x 10 -7 joulů.

Podle březnového prohlášení vědci s pomocí Tevatronu vyloučili energi higgsova bosonu mezi 0,156 a 0,183 TeV, to znamená zvýšení pravděpodobnosti, že dosahuje hmotnosti mezi 0,114 a 0,156 teV, jak je znázorněno na grafu vpravo. Spodní hranice byla určena předchůdcem LHC v CERNu, urychlovačem LEP, s pravděpodobností 95 %, horní hranice se stejnou pravděpodobností určují nepřímá pozorování.

Tevatron by měl ukončit provoz do konce roku 2011, jedním z důvodů je spuštění výrazně výkonnějšího LHC v Evropě (dokáže urychlit protony na energetické hodnoty až 7 TeV), ale k uzavření přispěla také rostoucí poruchovost. Američtí vědci nicméně doufají, že se jim podaří zachovat alespoň částečný provoz až do roku 2014.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Částicová fyzika

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

celý článek

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

13. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíkuVědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.

celý článek

Kvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky

1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

4. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

celý článek

Nová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty

20. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru bez rozptylu. V takové situaci materiál nevydává při vedení proudu žádné teplo.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Fyzikální experiment s ultrarychlým laserem odhalil doposud neznámé skupenství hmoty

24. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

S narůstající energií dochází v materiálech k poklesu uspořádanosti jejich vnitřní struktury. Nové pokusy s vlnou hustoty náboje (charge density wave, CDW) však ukazují, že za určitých podmínek lze dosáhnout opačného výsledku: laserové pulzy ve speciálním materiálu vytváří vysoce organizovanou strukturu.

celý článek