Fyzici v americkém urychlovači Tevatron objevili novou částici, nebo fyzikální sílu. Zatím neví

Nová analýza 10 tisíc kolizí protonů a antiprotonů v druhém nevýkonnějším urychlovači částic Tevatron ukazuje doposud nevysvětlené chování elektronů a těžkých částic nazývaných W bosony. Pozorování neodpovídají tomu, jak by se měly elemetární částice podle aktuálních teorií fyziky chovat.



Zhruba 250krát bylo pozorováno podivné chování částic a energie, které byly výsledkem kolize. Podle vědců z laboratoře Fermilab nasvědčují pozorování existenci zcela nové elementární částice, nebo dokonce nové fyzikální síly. Přinejmenším jde o doposud nepozorovaný jev, který vědci s pomoci stávajících teorií nedokáží vysvětlit. Jsou si však jisti, že se nejedná o higgsův boson, po kterém nejen urychlovač Tevatron také pátrá, ten se totiž rozkládá na mnohem těžší částice.

Fyzici nejen z Fermilabu jsou objevem nadšení, podle Christophera Hilla, teoretického fyzika Fermilabu, je tento objev, pokud se potvrdí, nejdůležitějším objevem v částicové fyzice za posledních 50 let. Současné výsledky však ke změně fyzikálních teorií nestačí a vědci teď budou chtít provést více experimentů, které by objev potvrdily.

Toto oznámení přichází v době, kdy se provoz Tevatronu blíží ke svému konci. Urychlovač částic Tevatron provozovaný společně Univerzitou v Chicagu a  Fermilabem, americkou státní institucí, která se specializuje na výzkum vysokoenergetické částicové fyziky, slouží už od šedesátých let a ještě letos by měl být odstaven z provozu. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Částicová fyzika

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

celý článek

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

13. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíkuVědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.

celý článek

Kvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky

1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

4. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

celý článek

Nová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty

20. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru bez rozptylu. V takové situaci materiál nevydává při vedení proudu žádné teplo.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Fyzikální experiment s ultrarychlým laserem odhalil doposud neznámé skupenství hmoty

24. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

S narůstající energií dochází v materiálech k poklesu uspořádanosti jejich vnitřní struktury. Nové pokusy s vlnou hustoty náboje (charge density wave, CDW) však ukazují, že za určitých podmínek lze dosáhnout opačného výsledku: laserové pulzy ve speciálním materiálu vytváří vysoce organizovanou strukturu.

celý článek