Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020
Vesmírné sondy Sluneční soustava Voyager Pioneer New Horizons

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

Slunce a Alfa Centauri

Slunce a Alfa Centauri Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.



New Horizons - 47 AU

New Horizons je jediná vzdálená vesmírná sonda, která odstartovala v tomto století (2006), v roce 2015 proletěla kolem Pluta a začátkem roku 2019 proletěla kolem planetky MU69. Aktuálně (březen 2019) se nachází asi 44 AU od Země. Sonda New Horizons opustila gravitační pole Země doposud nejvyšší rychlostí v historii a stala se také nejrychleji se pohybujícím uměle vytvořeným tělesem v okolí Země.

Pioneer 11 - 103 AU

Čtvrtým nejvzdálenějším uměle vyrobeným objektem ve vesmíru je sonda Pioneer 11, která odstartovala v dubnu 1973. Po průletu kolem Jupiteru se jako první umělá družice v roce 1979 dostala k planetě Saturn. Poté zamířil Pioneer 11 ke hvězdě v souhvězdí Orla, vzdálené 125 světelných let, pokud nenarazí na nějakou překážku, dorazí k ní za 4 miliony let. V březnu 2019 byla sonda vzdálená 100 AU.

Voyager 2 - 124 AU

V roce 1977 se vydal na cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, označovaný také jako Mariner 12. Tato sonda prozkoumala 4 planety a je doposud jediným lidským zařízením, které navštívilo dvě z nich - k Neptunu a Uranu se od průletu Voyageru 2 žádný lidský objekt nedostal. Voyager 2 nesměřuje k žádné konkrétní hvězdě, ale měl by proletět ve vzdálenosti asi 4 světelných let od hvězdy Sirius.

Pioneer 10 - 127 AU

Identická vesmírná sonda k Pioneer 11, byla také vypuštěna v roce 1973 a měla i podobné cíle, po průletu kolem Jupiteru a Saturnu ale zamířila opačným směrem. Dnes je Pioneer 10 druhým nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem ve vesmíru a směřuje ke hvězdě Aldebarran v souhvězdí Býka. Měl by k ní dorazit za 2 miliony let.

Voyager 1 - 150 AU

Voyager 1 se vydal na svou cestu v září 1977, po využití gravitační asistence planet Jupiter a Saturn zrychlil až na současnou rychlost 61 tisíc kilometrů za hodinu a stal se doposud nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem. Dnes je také nejvzdálenějším objektem a stále sbírá nové informace o vnějších vrstvách solárního systému. Vesmírná sonda Voyager 1 se také stala první sondou, která opustila sluneční soustavu a nyní zkoumá mezihvězdný prostor. To je pět velvyslanců lidstva, kteří jsou na cestě ven ze sluneční soustavy k sousedním světům. Ani jedna ze sond k nim ale nedorazí dříve než za stovky tisíc let, aktuálně není ve vývoji ani žádná další vesmírná sonda, která by měla k okraji sluneční soustavy zamířit. Nedávno se však objevil koncept vesmírné mise Trident, která by mohla v roce 2038 proletět kolem Neptunu a zamířit dál k okraji sluneční soustavy. Ve vývoji jsou však koncepty, s jejichž pomocí by mohly vesmírné sondy navštívit sousední hvězdy, možná ještě za našich životů. Jedním z nich je projekt Breakthrough Starshot, který by prostřednictvím laserů a solární plachetnice vyslal mikrosondu k sousední hvězdě Alfa Centauri. Tento projekt je však ještě v plenkách, aktuálně se stále ověřují jednotlivé součásti navrženého konceptu. Technologický vývoj však jde stále kupředu a objevují se stále nové, originální koncepty jak dosáhnout hvězd. V následujících letech se tak jistě máme na co těšit, co se týká cest mimo sluneční soustavu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

11. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sondaTým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

celý článek

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 rokyPrimární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k VenušiSpolečnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

8. 8. 2020

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.

Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2

1. 8. 2020

Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2Po úspěchu mise MEV-1 začátkem tohoto roku se do vesmíru brzy dostane druhá sonda MEV. Jejím úkolem bude prodloužit životnost dalšího satelitu společnosti Intelsat. Původně měla raketa Ariane V odletět ve čtvrtek v noci, její start byl ale kvůli možné závadě odložen.

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozu

22. 4. 2020

První družice opravená přímo ve vesmíru se vrací do provozuSpolečnost Intelsat oznámila, že se satelit Intelsat 901 vrátil do běžného provozu poté, co se k němu připojila servisní sonda MEV-1. Mise má hned několik historických prvenství a umožní delší provoz družic na oběžné dráze.

celý článek