Experiment ALPHA (Antihydrogen laser physics apparatus) v CERNu zkoumá antihmotu a její charakteristiky. Vědcům se už dříve podařilo uchovat vyrobené atomy antivodíku po dobu celých 16 minut a nyní se jim podařil další krok se zachycenými atomy manipulovat, čehož by rádi využili k provedení spektrální analýzy při jejich anihilaci. Díky tomu se chtějí dozvědět více o rozdílech mezi vodíkem a antivodíkem.
Atomy antihmoty jsou v CERNu produkovány antiprotonovým zpomalovačem, který, na rozdíl od například urychlovače LHC, subatomární částice zpomaluje, aby mohly být nadále zkoumány. Takto vyrobené atomy antihmoty jsou v experimentu ALPHA zachycovány v magnetickém poli, které zabraňuje jejich kontaktu s běžnou hmotou. Poté, co vyrobený antivodík vědci zachytí do své magnetické pasti, změní pomocí mikrovlnné radiace spin pozitronu v antiatomu, což vede ke kontrolovanému vypuštění atomu ze uchovávacího zařízení a jeho následné anihilaci. Při tomto prvním pokusu se podařilo prokázat, že výše popsaný postup je proveditelný a bude možné jej využít pro detailní zkoumání antihmoty. Zatím ale ještě nelze dostatečně přesně kontrolovat antiatomy pro zkoumání základů symetrie mezi vodíkem a antivodíkem. Teprve s následným zpřesňováním svých postupů chtějí vědci dosáhnout důkladného změření spektra vyzařovaného při anihilaci antivodíku. Porovnáním spektra vodíku a antivodíku by pak rádi najšli příčinu, která vedla k tomu, že všude ve vesmíru kam jen naše teleskopy dohlédnou, je vidět pouze hmota a žádná antihmota. Předpokládá se, že při velkém třesku bylo množství obou druhů hmoty vyrovnané, zatím ale není jasné co vedlo k této asymetrii.Zlom ve výzkumu antihmoty
Jak funguje magnetická past na antihmotu ALPHA?