Evropa se chystá k Jupiteru, komise doporučila ESA novou vlajkovou misi k obří planetě

Výbor pro vědecký program Evropské vesmírné agentury doporučil ESA jako další vlajkovou loď misi k planetě Jupiter, která by důkladně prozkoumala některé z jejích měsíců. Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) by odstartovala po roce 2020 a jejím primárním cílem by měly být měsíce Europa, Ganymede a Callisto.

Ganymede

Ganymede Největší měsíc sluneční soustavy krouží kolem planety Jupiter. Je o 8 % větší než planeta Merkur a kolem své mateřské planety obletí jednou za 8 dní. Snímek pořídila sonda Voyager 2.



Jedná se zatím pouze o doporučení, rozhodnutí o realizaci mise JUICE ještě nepadlo, dostala se však před své konkurenty. Kromě výpravy k Jupiteru zvažuje ESA výstavbu gravitační observatoře NGO (New Gravitational wave Observatory), menší verzi zrušené mise LISA, která by se pomocí tří synchronizovaných satelitů pokoušela o detekci gravitačních vln. Další misí, která by se mohla po roce 2020 dočkat realizace je pak ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics, mise byla dříve označovaná také jako IXO). Největší rentgenový teleskop by zkoumal vzdálené objekty od černých děr po kupy galaxií v bezprecedentním detailu.

Někteří experti jsou z doporučení komise zklamaní a považují to za prohru astrofyziky vůči planetárnímu výzkumu. ESA už má ve vesmíru několik teleskopů pozorujících vesmír v různých vlnových délkách elektromagnetického spektra, detektor gravitačních ale zatím ve vesmíru žádný není. Zdá se, že se Evropská vesmírná agentura se hodlá více soustředit na planetární výzkum, v roce 2016 a 2018 plánuje vyslat vesmírné sondy k Marsu a pokud uspěje návrh mise JUICE, pár let na to poletí další družice k největší planetě ve sluneční soustavě.

Planeta Jupiter astronomy vždy fascinovala, a nejen sama sebou ale i svými rozmanitými měsíci. První vesmírné sondy kolem ní pouze proletěly, až v roce 1995 dorazila k planetě sonda NASA Galileo. Ta byla osm let poté na konci mise navedena do atmosféry planety a od té doby je planeta Jupiter opět bez umělé družice. V roce 2016 by dorazí k Jupiteru další sonda NASA Juno, která se na cestu vydala už loni, předmětem jejího zkoumání bude samotná planeta. 

Stále však ve vědecké komunitě existuje touha prozkoumat měsíce planety, na některých z nich by totiž mohla existovat voda v kapalném stavu a umožňovat tak existenci života. Nejvýraznější z nich je Europa, měsíc pokrytý ledovou vrstvou plnou puklin, které naznačují existenci oceánu pod ledem. Měření sondy Galileo naznačuje možnost existence podpovrchových jezer také na měsících Callisto a největším měsíci v celé sluneční soustavě, Ganymede.

Existovalo hned několik návrhů misí, které by zkoumaly měsíce u planety Jupiter, víceméně ze všech ale sešlo a reálnou šanci má aktuálně zřejmě pouze JUICE. NASA měla v plánu misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), která měla zkoumat stejnou trojici měsíců, agentura ale změnila svou politiku a přesunula finance do vývoje vesmírných lodí pro astronauty, v roce 2006 byla mise JIMO zrušena. Dalším návrh nesl jméno EJSM/Laplace a mělo jít o společný počinem ESA a NASA, s možností připojení Japonska a Ruska. Rozpočtová omezení ale donutila NASA odstoupit, čímž v podstatě došlo ke zrušení celé mise. 

Evropská vesmírná agentura se ale možnosti na prozkoumání měsíců planety Jupiter nevzdává. Svou část EJSM transformovala do samostatné mise a JUICE je aktuálně jedinou misí k Jupiteru, která má šanci uspět v boji o financování. Podle aktuálních plánů by mohla mise odstartovat v roce 2022, k Jupiteru by sonda dorazila v roce 2030 a tři roky na to by vstoupila na oběžnou dráhu Ganymede.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Sonda Juno se přibližuje Jupiteru jako žádná jiná, zachytila díky tomu zatím nejenergetičtější částice

Unikátní dráha vesmírné sondy Juno ji přivádí do bezprecedentní blízkosti planety Jupiter. Ve vzdálenosti pouhých 1,12 - 1,41 poloměrů planety nyní detekovala zatím nejenergetičtější částice. Jejich energie je podle nové studie 10x vyšší než doposud zachycené protony. Mohlo by se jednat o ionty od helia až pod síru.

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.