Astronomové objevili s pomocí vesmírného fenoménu nejvzdálenější objekt ve vesmíru

S pomocí vesmírných teleskopů a společné gravitace celé kupy galaxií objevili astronomové malou galaxii MACS0647-JD, která se nachází ve vzdálenosti 13,3 miliard světelných let. Jde o nejvzdálenější známý objekt ve vesmíru a zároveň je také nejblíže velkému třesku, astronomové galaxii pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhých 420 milionů let.



MACS0647-JD je malá galaxie měřící pouze asi 600 světelných let napříč, například Mléčná dráha má 150 000 světelných let na šířku. Astronomové se domnívají, že tato minigalaxie se postupně stane jedním ze základních stavebních kamenů pro budoucí větší seskupení hvězd. V takto rané fázi vývoje vesmíru může ve skutečnosti jít o průměrně veliký, nebo dokonce jeden z větších objektů.

Pozorováním této galaxie se budou astronomové chtít dozvědět více o počátcích vesmíru. Nazíráním na tak vzdálené objekty totiž vidí doslova do minulosti a galaxii vidí skutečně ve stavu v jakém byla před miliardami let. Z pozorování objektu MACS0647-JD lze také zjistit více o vývoji prvních galaxií a hvězd.

Poslední držitel rekordu, galaxie SXDF-NB1006-2 se nachází ve vzdálenosti 12,91 miliard světelných let a byla objevena teleskopy Subaru a Keck na Havaji. Aktuální rekordman byl objeven pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer, v rámci programu CLASH (Cluster Lensing And Supernova Survey with Hubble). CLASH využívá k pozorování vzdálených objektů efektu gravitační čočky, kdy zakřivení vznikající společným působením gravitace skupiny galaxií zakřivuje světlo a funguje jako obří vesmírná lupa.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

celý článek

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

celý článek