Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Autoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských množstvích veškerou hmotou, u těch vysoce energetických však dochází k interakcím s protony a neutrony. Pozorované chování neutrin odpovídá předpovědím standardního modelu částicové fyziky.
Neutrina vznikají ve hvězdách, supernovách a například i v atmosférických reakcích s kosmických zářením. Mají velmi nízkou masu a nulový náboj, díky tomu prochází lehce libovolnou hmotou a jsou součástí běžného radiačního pozadí. Tedy vlastně reagují, ale jen velmi zřídka. Pro studium neutrin vznikla observatoř IceCube, která se skládá z více než 5 000 optických senzorů v průzračném ledu na Antarktidě, které monitorují kubický kilometr ledu pod povrchem. Při reakcích neutrin vznikají muony, jiné subatomární částice, které emitují záblesk radiace, zachytitelný senzory. Observatoř dokáže z těchto záblesků poznat z jakého směru původní neutrino přiletělo a jakou mělo energii. Výsledky měření ukazují, že neutrina s vyšší energetickou hodnotou mají větší pravděpodobnost být zachycena, dochází u nich tedy častěji k interakcím s jinými částicemi. Dalším zjištěním je to, že neutrina přicházející ze severu, tedy těch, která prochází naší planetou, je výrazně méně než těch z ostatních směrů. Z toho vědci usuzují, že jsou neutrina planetou absorbována, i když pouze ve velmi malé míře oproti velkému množství, které Zemí prochází. Publikovaná studie pracuje pouze s měřeními za první rok operací IceCube. Další data jsou vědci nadále zpracovávána a očekávají zpřesnění svých závěrů v dalších měsících a letech. Nové informace by měla přinést také nově budovaná laboratoř KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope) ve středozemním moři.
Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.
celý článekTým astrofyziků z Německa a severní Ameriky plánuje postavit při pobřeží Kanady v Pacifickém oceánu velký detektor neutrin. Aktuálně největší detektor IceCube v Antarktidě má jeden kubický kilometr, nově uvažovaná observatoř P-ONE (The Pacific Ocean Neutrino Experiment) má mít 3 kubické kilometry.
14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.
celý článekV roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.
celý článekNěmečtí vědci zveřejnili výsledky prvních několika týdnů provozu experimentu KATRIN, který studuje neutrina. Podle jejich studie je maximální hmotnost neutrina 1,1 eV, což je výrazné zpřesnění oproti předchozí hodnotě 2 eV. Zjistit hmotnost neutrin je složité, protože jen slabě reagují se svým okolím, vědci tak zatím pouze odhadují jejich maximální hmotnost.
celý článekZařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.
celý článekObservatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.
celý článekNASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise...
Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje...
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna...
Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru,...
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná...
Společnost Blue Origin postupuje dál v testování svého suborbitálního systému pro komerční lety. Naposledy ve středu vyletěl v rámci mise NS-15 New Shepard do výšky 100 kilometrů, která je považována za hranici vesmíru. Před samotným letem došlo také na generálku nástupu...
