
Trpasličí planeta Pluto vznikla podle všeho v Kuiperově pásu, hluboko za oběžnou dráhou planety Neptun. Pochází tedy ze stejného místa jako některé komety, jejichž složení bylo podrobně prozkoumáno a které obsahují množství organického materiálu. Na základě těchto faktů přichází Bill McKinnon z týmu New Horizons se spekulací, že pod povrchem Pluta by mohla existovat vrstva organického materiálu podobného asfaltu. Jde však o pouhou spekulaci, která nevychází z žádných konkrétních pozorování Pluta samotného.
"Pokud uvaříte organický materiál, dostanete buďto tvárný amorfní materiál nebo tvrdý grafit," uvedl McKinnon na konferenci Americké geofyzikální unie v New Orleans. Vychází tak z faktu, že v kometách jako je 67P, kterou navštívila evropská sonda Rosetta, byly nalezeny organické sloučeniny. Dále pracuje s pozorováními sondy New Horizons, která v roce 2015 proletěla kolem Pluta a jejíž snímky indikují nějakou formu geologické aktivity pod povrchem. Ideální na měření složení nitra planet je seismometr, který změří, jak dlouho trvá vlně způsobené zemětřesením projít jednotlivými vrstvami. Takové zařízení ale není na Plutu k dispozici. Vědci tedy vychází z celkové hustoty této trpasličí planety vypočítané z její masy a velikosti. Podle hustoty pak odhadují jaké vrstvy z jakého materiálu se mohou pod povrchem nacházet. Jako nejpravděpodobnější se dnes jeví existence vodního oceánu nebo částečně zmrzlé vrstvy vody pod povrchem Pluta. McKinnonova hypotéza o organické vrstvě pod povrchem Pluta měla na konferenci sloužit spíše jako nápad, který má ukázat různé možnosti, jak si vysvětlit některá pozorování. Chce také, aby se vědci zamýšleli nad různými možnostmi, i takovými, které se nemusí nutně na první pohled zdát jako průchozí, i když je pozorování vesmírných sond nevylučují.