Kouzelné mlhoviny: Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

Mlhovina Mravenec

Mlhovina Mravenec Mlhovina MZ 3 (Menzel 3) označovaná také jako Mlhovina Mravenec (Ant Nebula) zachycená teleskopem Hubble.



Když se hvězda svou hmotností blízká našemu Slunci (0,3-8 hmotností Slunce) dostane ke konci svého života, vstoupí do fáze červeného obra. Jde o stádium hvězdného života, při kterém dochází k nafouknutí objemu hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev do okolí. Uprostřed však zůstává hustý bílý trpaslík, který existuje další miliardy let. Planetární mlhovina je objekt tvořený bílým trpaslíkem, který osvětluje dříve odhozené plyny červeným obrem.

Vědcům se nyní podařilo v mlhovině Mravenec detekovat intenzivní laserové emise v infračerveném spektru. Existuje jen pár podobných známých úkazů, kdy k nám z vesmíru přichází takto soustředěný infračervený paprsek. 

Detekovaný paprsek by podle jejich teorie mohl vzniknout v plynech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti bílého trpaslíka. Podle modelů formování planetárních mlhovin je však prostor mezi hvězdou a oblaky materiálu zcela prázdný. Mohlo by tedy jít o další hvězdu. Do nitra mlhoviny bohužel není moc dobře vidět, astronomové pozorují hlavně její vnější slupku tvořenou z plynů, osvícenou zevnitř. Proniknout skrze se podařilo až infračervenému teleskopu Herschel. 

Astronomové tak vidí kolem bílého trpaslíka disk rotujícího materiálu, což je zároveň jediné možné vysvětlení, jak u hvězdy udržet materiál, který by její gravitace rychle nepohltila. Doposud se však nepodařilo pozorovat druhou hvězdu, která by udržovala disk kolem bílého trpaslíka při životě.

Pokud by v jádru mlhoviny skutečně byla binární hvězda, určitě by svou gravitací ovlivňovala vznik planetární mlhoviny, která ji obklopuje.

Mlhovina Mravenec se nachází asi 8 000 světelných let daleko v souhvězdí Pravítka.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Symetrická Jižní krabí mlhovina ukrývá trpaslíka a obra

Jižní krabí mlhovina je oficiálně známá jako Hen 2-104 (nebo také WRAY-16-47). Nachází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti 7 tisíc světelných let. Její struktura vznikla v interakci dvou hvězd v centrální části. Snímek u tohoto článku pochází z vesmírného teleskopu Hubble, který Jižní krabí mlhovinu pozoroval už nekolikrát.

Kouzelné mlhoviny: Náhrdelníková mlhovina je výsledkem interakce dvou hvězd, které se k sobě příliš přiblížily

Necklace Nebula (mlhovina Náhrdelník, PN G054.203.4) se nachází asi 15 tisíc světelných let daleko a je výsledkem interakce dvou hvězd. Snímek z teleskopu Hubble ukazuje oblaka materiálu, která interakce hvězd vyvrhla do jejich okolí a vytvořila tuto nádhernou podívanou. Mlhovina má napříč asi 2 světelné roky.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.