Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

Mlhovina CK Vulpeculae

Mlhovina CK Vulpeculae Snímek mlhoviny CK Vulpeculae, která zřejmě vznikla kolizí bílého a hnědého trpaslíka a byla pozorována v roce 1670.



Nova je záblesk, který se objeví náhle a postupně mizí, své jméno tento jev dostal podle toho, že se pozorovateli jeví, jako nová hvězda. K nově dochází zpravidla u binárních hvězd, z nichž jedna je bílý trpaslík, což je husté jádro vyhaslé hvězdy, ve kterém už neprobíhá fúze. Pokud se k bílému trpaslíku druhá hvězda příliš přiblíží, začne z ní trpaslík gravitací vysávat materiál, který při dopadu na povrch opětovně a dočasně zažehne termojadernou fúzi.

CK Vulpeculae v roce 1670 po náhlém objevení postupně pohasla, aby se opět znovu objevila rok poté a nakonec zcela vyhasla, alespoň při pozorování očima. Pozdější pozorování teleskopy odhalilo mlhovinu, která obklopuje husté centrální jádro.

Nová pozorování observatoří ALMA odhalila v mlhovině nezvyklé izotopy a organické sloučeniny (formaldehyd a formamid), které by nemohly přežít v prostředí, kde probíhá fúze. Podle astronomů tak mohlo jít o kolizi bílého trpaslíka (vyhaslého jádra hvězdy) a hnědého trpaslíka (objekt na pomezí masivní planety a malé hvězdy, který nemá dostatečnou masu k tomu, aby zažehl fúzní reakci).
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

V atmosféře nejbližšího hnědého trpaslíka se nachází podobná oblaka jako na Jupiteru

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z teleskopu TESS se vědcům z University of Arizona podařilo zjistit informace o strukturách v atmosféře hnědého trpaslíka Luhman 16 B. Podle nové studie v magazínu Astrophysical Journal má nejbližší hnědý trpaslík ve své atmosféře podobné pásy oblaků jako například Jupiter.

celý článek

Nově objevenou dvojici hnědých trpaslíků pojí zatím nejslabší gravitační síla

24. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců objevil ve vzdálenosti 450 světelných let pár hnědých trpaslíků. Oba objekty jsou relativně málo hmotné a nachází se od sebe překvapivě daleko i když jsou součástí stejného systému Oph 98. Jsou od sebe dokonce tak daleko, že na sebe vzájemně působí nejslabší gravitační silou ze všech zatím známých binárních systémů.

celý článek

Přímý snímek hnědého trpaslíka HD 33632 Ab pomůže vědcům s analýzou snímků vzdálených exoplanet

18. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se pomocí teleskopů Subaru a Keck na Havaji a vesmírného teleskopu Gaia podařilo přímo vyfotit hnědého trpaslíka, který obíhá hvězdu HD 33632 Aa. Nová data pomohou vědcům lépe zkoumat a charakterizovat exoplanety i další hnědé trpaslíky. Vědecká studie vyšla 30. listopadu v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

První hnědý trpaslík objevený pomocí radioteleskopu

11. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí radioteleskopu LOFAR se astronomům podařilo identifikovat doposud neznámý hnědý trpaslík. Jde o první případ, kdy byl tento objekt na pomezí hvězdy a planety objeven pomocí radiových vln. Studie popisující tento objev vyšla ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

Astronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíka

16. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a infračervené snímky objektu. Výsledek ukázal, že se oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka pohybují více než šestkrát rychleji než u planety Jupiter.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek