Kouzelné mlhoviny: Symetrická Jižní krabí mlhovina ukrývá trpaslíka a obra

Jižní krabí mlhovina je oficiálně známá jako Hen 2-104 (nebo také WRAY-16-47). Nachází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti 7 tisíc světelných let. Její struktura vznikla v interakci dvou hvězd v centrální části. Snímek u tohoto článku pochází z vesmírného teleskopu Hubble, který Jižní krabí mlhovinu pozoroval už nekolikrát.

Jižní krabí mlhovina

Jižní krabí mlhovina



V jádru Jižní krabí mlhoviny se nachází dvojice hvězd - červený obr a bílý trpaslík. Tyto hvězdy kolem sebe oběhnou zhruba jednou za 100 let. Červený obr je hvězda, které dochází palivo pro termojadernou fúzi a jejíž horní vrstvy se dostávají do okolí. Tento materiál formuje je gravitačně vázaný oběma hvězdami a formuje disk mezi nimi. Část materiálu se nicméně dostává i dál a vytváří symetrický tvar připomínající přesýpací hodiny.

Vnější struktura pochází ze starší doby, mohla by mít kolem několika tisíc let. Vnitřní struktura je novější a mohla by mít jen několik stovek let.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Náhrdelníková mlhovina je výsledkem interakce dvou hvězd, které se k sobě příliš přiblížily

Necklace Nebula (mlhovina Náhrdelník, PN G054.203.4) se nachází asi 15 tisíc světelných let daleko a je výsledkem interakce dvou hvězd. Snímek z teleskopu Hubble ukazuje oblaka materiálu, která interakce hvězd vyvrhla do jejich okolí a vytvořila tuto nádhernou podívanou. Mlhovina má napříč asi 2 světelné roky.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

Kouzelné mlhoviny: Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.