Data z teleskopu NuSTAR naznačují, že hvězda Eta Carinae produkuje kosmické záření

6. 7. 2018
Částicová fyzikaNuSTARXMM-NewtonFermi

Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.

Eta Carinae

Eta Carinae Snímek hvězdy Eta Carinae (η Carinae, Eta Argus), dvojhvězdy, která se skládá ze dvou masivních hvězd, z nichž jedna je svítívá modrá proměnná hvězda, která by mohla relativně brzy explodovat jako supernova. Hvězda se vyznačuje masivní ztrátou hmoty, kterou při masivních erupcích odvrhuje do svého okolí a vytváří tak planetární mlhovinu ozařovanou zevnitř struktury. Snímek byl pořízený vesmírným teleskopem Hubble.



Eta Carinae je nejzářivější a nejmasivnější hvězdný systém ve vzdálenosti do 10 000 světelných let. Skládá se ze dvou hvězd, které mají 90x a 30x více hmoty než Slunce a obíhají kolem sebe jednou jednou za 5,5 let. Od obou hvězd vanou silné sluneční větry, které při svém střetnutí produkují periodické záblesky nízkoenergetického rentgenového záření. Toto záření dokázali astronomové zachytit například pomocí teleskopu XMM-Newton.

Novější a přesnější teleskop NuSTAR nicméně zachytil také vysokoenergetické rentgenové záření. Navíc při pozorování teleskopem Fermi vědci zjistili, že z Eta Carinae vychází ještě energetičtější gama záření. Procesy, které vysvětlují vznik nízkoenergetického rentgenového záření, by však to vysokoenergetické vytvářet neměly.

Podle vědců lze vysokoenergetické rentgenové a gama záření vysvětlit interakcí světla hvězd a subatomárních částic (převážně elektronů a protonů) urychlených podél nárazové vlny slunečních větrů. Modifikované elektromagnetické záření k nám potom přichází v podobě rentgenového a gama záření, zatímco subatomární částice vytváří záření kosmické.

Detekce zdrojů kosmického záření ale není jednoduchá. Vzhledem k tomu, že jde o elektricky nabité částice, jsou při svou cestou vesmírem ovlivňovány silnými magnetickými poli hvězd a galaxií. Jejich trajektorie tak není rovná jako u elektromagnetického záření, ale výrazně pokřivená. Zdroje kosmického záření tak musí vědci odvozovat z jiných procesů než přímého pozorování.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Částicová fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly
8. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

celý článek

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku
19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

celý článek

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku
13. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.

celý článek

Kvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky
1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu
4. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

celý článek

Nová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty
20. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru bez rozptylu. V takové situaci materiál nevydává při vedení proudu žádné teplo.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu
26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek