Data z teleskopu NuSTAR naznačují, že hvězda Eta Carinae produkuje kosmické záření

publication date6. 7. 2018
tag iconČásticová fyzika NuSTAR XMM-Newton Fermi (teleskop)

Podle nové studie vzniká při interakci slunečních větrů dvojice masivních hvězd Eta Carinae rentgenové a gama záření a zároveň také kosmické záření. Podle Kenji Hamaguchiho z Goddardova vesmírného střediska, který je vedoucím autorem této studie, jde o další ze zdrojů kosmického záření vedle supernov. K novým závěrům astrofyzikům pomohla data z vesmírných rentgenových teleskopů NuSTAR a XMM-Newton a teleskopu Fermi, který detekuje gama záření.

MiseStatusObdobí
missions icon XMM-Newton Probíhá 10. 12. 1999
missions icon Fermi Probíhá 11. 6. 2008
Eta Carinae

Eta Carinae Snímek hvězdy Eta Carinae (η Carinae, Eta Argus), dvojhvězdy, která se skládá ze dvou masivních hvězd, z nichž jedna je svítívá modrá proměnná hvězda, která by mohla relativně brzy explodovat jako supernova. Hvězda se vyznačuje masivní ztrátou hmoty, kterou při masivních erupcích odvrhuje do svého okolí a vytváří tak planetární mlhovinu ozařovanou zevnitř struktury. Snímek byl pořízený vesmírným teleskopem Hubble.



Eta Carinae je nejzářivější a nejmasivnější hvězdný systém ve vzdálenosti do 10 000 světelných let. Skládá se ze dvou hvězd, které mají 90x a 30x více hmoty než Slunce a obíhají kolem sebe jednou jednou za 5,5 let. Od obou hvězd vanou silné sluneční větry, které při svém střetnutí produkují periodické záblesky nízkoenergetického rentgenového záření. Toto záření dokázali astronomové zachytit například pomocí teleskopu XMM-Newton.

Novější a přesnější teleskop NuSTAR nicméně zachytil také vysokoenergetické rentgenové záření. Navíc při pozorování teleskopem Fermi vědci zjistili, že z Eta Carinae vychází ještě energetičtější gama záření. Procesy, které vysvětlují vznik nízkoenergetického rentgenového záření, by však to vysokoenergetické vytvářet neměly.

Podle vědců lze vysokoenergetické rentgenové a gama záření vysvětlit interakcí světla hvězd a subatomárních částic (převážně elektronů a protonů) urychlených podél nárazové vlny slunečních větrů. Modifikované elektromagnetické záření k nám potom přichází v podobě rentgenového a gama záření, zatímco subatomární částice vytváří záření kosmické.

Detekce zdrojů kosmického záření ale není jednoduchá. Vzhledem k tomu, že jde o elektricky nabité částice, jsou při svou cestou vesmírem ovlivňovány silnými magnetickými poli hvězd a galaxií. Jejich trajektorie tak není rovná jako u elektromagnetického záření, ale výrazně pokřivená. Zdroje kosmického záření tak musí vědci odvozovat z jiných procesů než přímého pozorování.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Částicová fyzika
14. srpen 2021
LHC

V LHC byl detekován unikátní tetrakvark, který se liší od jiných podobných částic

V urychlovači LHC byla detekována nová částice - hadron, který v sobě má 4 kvarky (tetrakvark). Počet nově objevených hadronových částic v LHC se tak navýšil na 62. Nová částice byla pozorována na zařízení LHCb a svou strukturou se liší od ostatních hadronů. Kvarky jsou v tomto případě uspořádány do těsné čtveřice a liší se tak od ostatních tetrakvarků, kde jsou kvarky ve dvojicích.

Přečíst článek
21. červen 2021
Kvantová fyzika

Vědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO

Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se nicméně vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.

Přečíst článek
8. duben 2021
Částicová fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

Přečíst článek
Další články z kategorie
tag iconČásticová fyzika