Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.





30. května se na Marsu objevila první malá prachová bouře této sezóny, brzy následovaly další, které postupně rostly a spojovaly se až do globální bouře, která od poloviny června pokrývá většinu planety. Flotila sond, které zkoumají sousední planetu, pozorují vývoj bouře a její intenzitu, každá ze své unikátní perspektivy.


Opportunity

Poslední signál od sondy Opportunity byl přijat 18. července, už dávno předtím však musela omezit své aktivity pro nedostatek energie vyráběné solárními panely. Rover Opportunity potřebuje udržovat určitou teplotu pro fungování svých zařízení, delší doba neaktivity, proto může jejich chod ohrozit. K dobru roveru však může fakt, že prach v atmosféře planety působí částečně k udržení vyšších teplot než je běžné.

Curiosity

Nukleárně poháněný rover Curiosity má unikátní pozici zkoumat bouři z blízka. Prostřednictvím několika kamer Curiosity studuje velikost a množství prachových částic. Využívá také svojí nedávno opravené vrtačky, která zkoumá nitro nalezených hornin.

Mars Odyssey

Sonda Mars Odyssey je na oběžné dráze Marsu od roku 2001, podle jejich operátorů doposud nezpozorovala bouři o takové intenzitě. Z původního měření teploty jednou za deset dní tým přešel na měření dvakrát týdně.

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Sonda MRO snímá každé odpoledne celou planetu a sleduje podrobně vývoj bouře. Další instrument na palubě sondy měří teplotní rozdíly v horních a spodních vrstvách atmosféry.

MAVEN

Další orbitální sonda MAVEN zkoumá vliv bouře na horní vrstvy atmosféry, místa nad 100 kilometrů, kam se prach zvednutý ze země ani nedostane. Vědci přesto zkoumají, jestli bouře podobného charakteru nemohly přispět k úniku částic z atmosféry a jejímu výraznému zřídnutí během posledních několika miliard let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mars

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

8. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Rover Perseverance urazil prvních 6 metrů na povrchu Marsu

6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký rover Perseverance se poprvé od svého přistání na Marsu 19. února pohnul. Robot při testovací jízdě urazil asi 6,5 metrů, při kterých operátoři ověřili fungování některých jeho systémů. Krátká cesta dopadla úspěšně a všechna související zařízení fungují podle očekávání. Rover bude v následujících týdnech postupněověřovat všechna svá zařízení.

celý článek

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

3. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

celý článek

Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero

1. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.

celý článek

Evropská orbitální sonda TGO vyfotografovala místo přistání roveru Perseverance

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda TGO (Trace Gas Orbiter) vyfotografovala z oběžné dráhy Marsu okolí přistání roveru Perseverance. Americké robotické vozítko přistálo minulý týden v kráteru Jezero za pomoci padáku a raketami poháněného jeřábu, které jsou na snímku z oběžné dráhy dobře viditelné.

celý článek

Rover Perseverance poslal na Zemi první zvuky z Marsu, podívejte se také na záběry z přistání

23. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.

celý článek

Potvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero

19. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.

celý článek