Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

Astronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

Nova V906

Nova V906



Nova

Nova je exploze, která nastává v binárním systému s hvězdou hlavní posloupnosti a bílým trpaslíkem. Bílý trpaslík je zbytek jádra hvězdy, které došlo palivo pro termojadernou fúzi. V blízkosti se nicméně nachází další hvězda, ze které trpaslík svou gravitací vysává materiál, který termojadernou fúzi opět nastartuje. To je provázeno silným zábleskem.

Nova V906 nastala u hvězdy V906 Carinae (HD 92063) ve vzdálenosti 13 tisíc světelných let. První pozorování celého procesu novy bylo pouhou náhodou. Novu s označením Nova V906 zachytila konstelace malých satelitů BRITE na oběžné dráze, které zrovna pozorovaly souhvězdí Lodního kýlu. Právě v tomto souhvězdí se v březnu 2018 objevila zcela nová hvězda. Zvýšená zářivost hvězdu doprovázela až do července toho roku.

Vědci doposud předpokládali, že po iniciální explozi stojí za zářivostí novy kontinuální fúzní reakce. Nová pozorování nicméně ukazují, že výrazně větší roli hrají šoky způsobené kolizí různých materiálů.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Nova

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek

Jaký je život hvězd? Od zrodu přes supernovy až po černé díry

10. 12. 2011

I když se nám to za náš krátký lidský život může zdát, hvězdy nejsou neměnné žhnoucí koule. Od svého zrodu se vyvíjí v několik různých druhů od trpaslíků až po veleobry, mají různé barvy a také zanikají několika možnými způsoby od klidného rozplynutí až po ty největší exploze ve vesmíru. Znalosti lidstva o životě hvězd se v posledních letech rozrostly jednak díky stále podrobnějšímu studiu naší vlastní hvězdy a jednak díky pozorování vzdálených hvězd stále silnějšími a přesnějšími teleskopy.

celý článek