Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

Mars, magnetický ocas

Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.



Analýzou magnetismu některých oblastí rudé planety vědci dříve odhadli, že magnetické pole mohlo obklopovat Mars v období mezi 4,3 a 4,2 miliardami let. Naopak u několika oblastí, jejichž stáří bylo určeno na 3,9 miliard let, to vypadalo, že silné magnetické pole už neexistovalo.

Dřívější data pochází převážně z orbitální sondy Mars Global Surveyor, která obíhala planetu v období od roku 1999 do 2006 ve výšce kolem 400 kilometrů. Nová data jsou ze sondy MAVEN, která je u Marsu od roku 2014 a přibližuje se až na 135 kilometrů od povrchu planety.

Nová data ze sondy MAVEN nyní ukazují, že jiná oblast (Lucus Planum), která je 3,7 miliard let stará, vznikla v přítomnosti globálního magnetického pole. Důsledky tohoto zjištění mohou být různé magnetické pole planety mohlo mizet a zase se objevovat, nebo mohlo být u některých oblastí vymýceno dopady meteoritů.

Jedna věc je ale celkem zřejmá, přesnější data ze sondy MAVEN ukazují, že magnetické pole planety existovalo až do období před 3,7 miliardami let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

2. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

celý článek

Mise Spojených arabských emirátů k Marsu dosáhne planety 9. února

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jednou ze tří letošních misí k planetě Mars je mise Hope Spojených arabských emirátů (SAE). Po třetí úspěšné korekci trajektorie oznámil řídící tým, že očekávají přílet k sousední planetě 9. února 2021. Po vstupu na oběžnou dráhu bude sonda nejméně dva roky zkoumat atmosféru planety.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Nejstarší meteorit z Marsu naznačuje přítomnost vody na sousední planetě už při jejím vzniku

4. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Dosavadní nejdřívější známky vody na Marsu pochází z doby před 3,7 miliardami let. Analýza meteoritu NWA 7533, který z Marsu pochází, nicméně ukazuje, že zde mohla být dokonce už před 4,4 miliardami let. Znamenalo by to, že voda byla na planetě přítomna už při jejím formování, a podobně by tomu mohlo být i u jiných těles sluneční soustavy, včetně naší planety.

celý článek

Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

31. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

Rover Perseverance je v polovině svojí cesty na Mars

28. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle s roverem Perseverance už uletěla 235,4 milionů kilometrů a nachází se tak v polovině svojí cesty k Marsu. Sonda se nyní nachází zhruba 2,3 světelných minut daleko od Země. Vše zatím probíhá podle plánu, rover Perseverance by měl na Marsu přistát 18. února příštího roku.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

celý článek