Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo
5. 5. 2020Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.
Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.
Analýzou magnetismu některých oblastí rudé planety vědci dříve odhadli, že magnetické pole mohlo obklopovat Mars v období mezi 4,3 a 4,2 miliardami let. Naopak u několika oblastí, jejichž stáří bylo určeno na 3,9 miliard let, to vypadalo, že silné magnetické pole už neexistovalo. Dřívější data pochází převážně z orbitální sondy Mars Global Surveyor, která obíhala planetu v období od roku 1999 do 2006 ve výšce kolem 400 kilometrů. Nová data jsou ze sondy MAVEN, která je u Marsu od roku 2014 a přibližuje se až na 135 kilometrů od povrchu planety. Nová data ze sondy MAVEN nyní ukazují, že jiná oblast (Lucus Planum), která je 3,7 miliard let stará, vznikla v přítomnosti globálního magnetického pole. Důsledky tohoto zjištění mohou být různé magnetické pole planety mohlo mizet a zase se objevovat, nebo mohlo být u některých oblastí vymýceno dopady meteoritů. Jedna věc je ale celkem zřejmá, přesnější data ze sondy MAVEN ukazují, že magnetické pole planety existovalo až do období před 3,7 miliardami let.
Více informací k tématu
Mars
30. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
MarsČínský rover Zhurong už na Marsu urazil přes půl kilometru, jeho mise má trvat 3 měsíce
Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi těmi posledními jsou písečné duny a také padák, který jej na povrch planety dopravil.
celý článek
30. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)MarsRadarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami
Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.
celý článek
26. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)MarsRover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.
celý článek
25. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)MarsPři desátém letu pokořil vrtulník Ingenuity na Marsu několik rekordů
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším letovým plánem. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.
celý článek
24. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)MarsMise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu planety pod stacionární sondou. Nové závěry byly prezentovány v sérii tří vědeckých studií.
celý článek
22. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)MarsRover Perseverance se připravuje odebrat první vzorky hornin, které jiná sonda přiveze na Zem ke studiu
NASA dělá finalizuje přípravy roveru Perseverance na odběr prvních vzorků hornin, které poletí zpátky na Zemi. První vzorek bude pocházet ze dna pradávného jezera a mohl by vědcům prozradit více o historii sousední planety. Samotný odběr vzorku se plánuje během následujících dvou týdnů. Perseverance se bude tomuto úkolu věnovat celých 11 dnů.
celý článek
2. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)MarsEvropa se za rok chystá společně s Ruskem na Mars, v červnu byly otestovány padáky pro rover ExoMars
Evropská vesmírná agentura ESA finišuje společně s ruskou agenturou Roskosmos misi na Mars. Dlouho odkládaná mise, jejímž cílem je dopravit na Mars rover Rosalind Franklin je plánovaná na rok 2022. Na povrch rover dopraví ruská přistávací platforma Kazačok a dva padáky. Tyto padáky v červnu úspěšně prošly testy ve Švédsku, při kterých byl z výšky 29 kilometrů spuštěn dummy rover.
celý článek
Mars, magnetický ocas
Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.
Po úspěšném testovacím letu (a přistání) prototypu SN15 začátkem května nebylo nějakou dobu zřejmé, jaké budou následující kroky SpaceX při vývoji nové vesmírné lodě a rakety Starship. Vše nasvědčuje tomu, že prototyp Starship SN15 už nebude pro testovací lety vůbec...
Raketa Ariane 5 vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu dvojici komunikačních družic. Vrátila se tak do provozu po téměř roce, kdy byl vylepšován její kryt, aby byly eliminovány vibrace nebezpečné pro náklad. Páteční start byl důležitou zkouškou rakety před podzimním letem...
Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností...
Astronomové z Itálie reportují objev nové hvězdokupy vzdálené přes 340 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (Slunce se nachází asi 25 tisíc světelných let daleko). Jedná se o skupinu starých hvězd, která má zhruba 30 světelných let napříč. Hvězdokupa dostala...
Nový laboratorní modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) rozšířil Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšířila prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní...
Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi...
Společnost Boeing plánovala na dnešní den opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Let ale nakonec neproběhne, kvůli problémům na stanici. Nově vyvinutá kapsle při této misi poletí (zatím ještě bez posádky) k...
Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových...
Evropská vesmírná sonda JUICE úspěšně prošla další testovací fází, ve které úspěšně zvládla testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C a silně radiační prostředí....
Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy...
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...