Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo
Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.
Mars, magnetický ocas Koncepce magnetických interakcí planety Mars. Modré čáry reprezentují sporadické magnetické pole Marsu, žluté jsou magnetické čáry od Slunce nesené slunečními větry. Červenou barvou jsou pak znázorněny čáry magnetického ocasu Marsu. Při interakci magnetického pole planety a slunečních větrů dochází k rekonexi, znázorněné na obrázku světlými záblesky.
Analýzou magnetismu některých oblastí rudé planety vědci dříve odhadli, že magnetické pole mohlo obklopovat Mars v období mezi 4,3 a 4,2 miliardami let. Naopak u několika oblastí, jejichž stáří bylo určeno na 3,9 miliard let, to vypadalo, že silné magnetické pole už neexistovalo. Dřívější data pochází převážně z orbitální sondy Mars Global Surveyor, která obíhala planetu v období od roku 1999 do 2006 ve výšce kolem 400 kilometrů. Nová data jsou ze sondy MAVEN, která je u Marsu od roku 2014 a přibližuje se až na 135 kilometrů od povrchu planety. Nová data ze sondy MAVEN nyní ukazují, že jiná oblast (Lucus Planum), která je 3,7 miliard let stará, vznikla v přítomnosti globálního magnetického pole. Důsledky tohoto zjištění mohou být různé magnetické pole planety mohlo mizet a zase se objevovat, nebo mohlo být u některých oblastí vymýceno dopady meteoritů. Jedna věc je ale celkem zřejmá, přesnější data ze sondy MAVEN ukazují, že magnetické pole planety existovalo až do období před 3,7 miliardami let.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Mars
Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa
Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.
celý článekPohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero
Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.
celý článekEvropská orbitální sonda TGO vyfotografovala místo přistání roveru Perseverance
Vesmírná sonda TGO (Trace Gas Orbiter) vyfotografovala z oběžné dráhy Marsu okolí přistání roveru Perseverance. Americké robotické vozítko přistálo minulý týden v kráteru Jezero za pomoci padáku a raketami poháněného jeřábu, které jsou na snímku z oběžné dráhy dobře viditelné.
celý článekRover Perseverance poslal na Zemi první zvuky z Marsu, podívejte se také na záběry z přistání
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.
celý článekPotvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero
Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.
celý článekEvropská sonda TGO detekovala v atmosféře Marsu molekuly chlorovodíku i vody
Voda se dnes na Marsu nachází primárně v polárních čepičkách a pod povrchem, chlor je zase vázaný v solích v prachu. Evropské sondě Trace Gas Orbiter s podařilo detekovat v atmosféře molekuly vody a poprvé také chlorovodík. Podle vědců to může být evidencí koloběhu chloru a vody na planetě.
celý článekČínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu
Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.
celý článek