S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

Mars, Noctis Fossae

Mars, Noctis Fossae Krátery v oblasti Noctis Fossae, které se na povrchu Marsu objevily mezi březnem 2010 a květnem 2012. Vznikly při dopadu meteoru který se rozpadl při průletu atmosférou. Největší z kráterů má 4 metry v průměru a celá oblast má napříč asi 30 metrů.



Výzkumníci v NASA běžně tráví hodiny denně zkoumáním snímků z orbitální sondy MRO, které vzájemně porovnávají a hledají jakékoliv nové objekty. Mezi nimi jsou právě nově vzniklé krátery, ale také například sesuvy půdy, pohyb písečných dun nebo malá tornáda známá jako dustdevils. Takto se jim třeba podařilo najít už přes 1 000 kráterů.

Nový kráter je většinou nejprve detekován širokoúhlou kamerou, která snímá rozsáhlé plochy povrchu, avšak v menším rozlišení. Na těchto snímcích je většinou vidět spíš narušené okolí než kráter samotný, pro větší detail musí nad místem znovu přeletět sonda a vyfotit jej kamerou HiRISE s větším rozlišením (která však snímá výrazně menší plochu).   

Vědci z JPL nyní vyvinuli počítačový program, který zpracovává snímky s nízkým rozlišením, na kterých hledá nové objekty. Tento program využívá metodu strojového učení (machine learning) a sám se učí nad reálnými daty. Proces, který člověku zabere zpravidla 40 minut, zvládne díky superpočítači v JPL za pouhých 5 sekund.

Po identifikaci potenciálního kráteru na snímcích s nízkým rozlišením je zaúkolována sonda MRO na oběžné dráze Marsu, aby pořídila snímek stejného místa ve vysokém rozlišení. Tímto postupem se letos v srpnu podařilo potvrdit existenci nového kráteru v regionu Noctis Fossae. Vědecký tým už předal k detailnímu prozkoumání dalších víc než 20 míst napříč celou planetou.

V konečném důsledku by vědci chtěli tento postup přenést zcela na palubu sond. Ty by potom mohly výrazně rychleji identifikovat potenciální zajímavá místa na povrchu vzdálené planety a rovnou na ně zaměřit kameru s vysokým rozlišením. Došlo by tak k urychlení celého procesu identifikace zajímavých míst a celkovému zvýšení přínosu vesmírných misí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Pohlednice z Marsu: fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

1. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.

celý článek

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

2. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

celý článek

Mise Spojených arabských emirátů k Marsu dosáhne planety 9. února

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jednou ze tří letošních misí k planetě Mars je mise Hope Spojených arabských emirátů (SAE). Po třetí úspěšné korekci trajektorie oznámil řídící tým, že očekávají přílet k sousední planetě 9. února 2021. Po vstupu na oběžnou dráhu bude sonda nejméně dva roky zkoumat atmosféru planety.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek