S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

8. 10. 2020
MarsMROGeologie ve vesmíru

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

Mars, Noctis Fossae

Mars, Noctis Fossae Krátery v oblasti Noctis Fossae, které se na povrchu Marsu objevily mezi březnem 2010 a květnem 2012. Vznikly při dopadu meteoru který se rozpadl při průletu atmosférou. Největší z kráterů má 4 metry v průměru a celá oblast má napříč asi 30 metrů.



Výzkumníci v NASA běžně tráví hodiny denně zkoumáním snímků z orbitální sondy MRO, které vzájemně porovnávají a hledají jakékoliv nové objekty. Mezi nimi jsou právě nově vzniklé krátery, ale také například sesuvy půdy, pohyb písečných dun nebo malá tornáda známá jako dustdevils. Takto se jim třeba podařilo najít už přes 1 000 kráterů.

Nový kráter je většinou nejprve detekován širokoúhlou kamerou, která snímá rozsáhlé plochy povrchu, avšak v menším rozlišení. Na těchto snímcích je většinou vidět spíš narušené okolí než kráter samotný, pro větší detail musí nad místem znovu přeletět sonda a vyfotit jej kamerou HiRISE s větším rozlišením (která však snímá výrazně menší plochu).   

Vědci z JPL nyní vyvinuli počítačový program, který zpracovává snímky s nízkým rozlišením, na kterých hledá nové objekty. Tento program využívá metodu strojového učení (machine learning) a sám se učí nad reálnými daty. Proces, který člověku zabere zpravidla 40 minut, zvládne díky superpočítači v JPL za pouhých 5 sekund.

Po identifikaci potenciálního kráteru na snímcích s nízkým rozlišením je zaúkolována sonda MRO na oběžné dráze Marsu, aby pořídila snímek stejného místa ve vysokém rozlišení. Tímto postupem se letos v srpnu podařilo potvrdit existenci nového kráteru v regionu Noctis Fossae. Vědecký tým už předal k detailnímu prozkoumání dalších víc než 20 míst napříč celou planetou.

V konečném důsledku by vědci chtěli tento postup přenést zcela na palubu sond. Ty by potom mohly výrazně rychleji identifikovat potenciální zajímavá místa na povrchu vzdálené planety a rovnou na ně zaměřit kameru s vysokým rozlišením. Došlo by tak k urychlení celého procesu identifikace zajímavých míst a celkovému zvýšení přínosu vesmírných misí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

POTVRZENO: Helikoptéra Ingenuity úspěšně vzlétla i přistála na Marsu
19. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet v budoucnosti.

celý článek

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě
7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

celý článek

Čínský rover přistane na povrchu Marsu v polovině května
6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

celý článek

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy
2. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

23. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

celý článek

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu
8. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Rover Perseverance urazil prvních 6 metrů na povrchu Marsu
6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký rover Perseverance se poprvé od svého přistání na Marsu 19. února pohnul. Robot při testovací jízdě urazil asi 6,5 metrů, při kterých operátoři ověřili fungování některých jeho systémů. Krátká cesta dopadla úspěšně a všechna související zařízení fungují podle očekávání. Rover bude v následujících týdnech postupněověřovat všechna svá zařízení.

celý článek