Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck
Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.
CMB, z vesmírné sondy WMAP Obrázek reliktního záření (cosmic microwave background, CMB) reprezentující 9 let pozorování vesmírné sondy WMAP.
Nový výpočet stáří vesmíru potvrzuje předchozí výpočty jinými metodami, zejména prostřednictvím Standardního modelu, který popisuje chování vesmíru na základě našeho aktuálního poznání. Stáří vesmíru nicméně vychází o několik set milionů let méně v případě výpočtu z pohybu galaxií a jiných vzdálených objektů. Obdobně vychází rozdílně také rychlost rozpínání vesmíru vypočítaná z reliktního záření a z pozorování okolního vesmíru. Tato rychlost je dána tzv. hubblovou konstantou H0, která do výpočtu stáří vesmíru vstupuje jako jeden z parametrů. Vědci proto hledají další možné způsoby, jak potvrdit jeden, či druhý způsob výpočtu rozpínání vesmíru a tedy i jeho stáří. Různé hodnoty vychází sice s různou odchylkou, nicméně zdá se, že dvě hlavní metody mají výsledky dost přesné na to, aby bylo zřejmé, že nám něco chybí.
Rozpínání vesmíru
Rozpínání vesmíru se měří prostřednictvím hubblovy konstanty H0 (Hubblův-Lemaîterův zákon), která udává o kolik kilometrů se za sekundu rozšíří prostor jednoho megaparseku (3,26 milionů světelných let). Způsobů k vypočítání této hodnoty je několik, v blízkém vesmíru například astronomové pozorují konkrétní hvězdy (cefeidy) nebo supernovy, u kterých pomocí rudého posuvu pozorují, jak rychle se od nás vzdalují. Ve vzdáleném vesmíru zkoumají reliktní záření (CMB). Novým způsobem je potom zkoumání rozpínání vesmíru pomocí gravitačních vln.
| Rok | Metoda | Výsledek km/s/Mpc |
|---|---|---|
| 1929 | Edwin Hubble potvrdil, že se vesmír rozpíná. Konstantu rozpínání tehdy určil na 500 km/s na megaparsek, takto vysoká byla kvůli různým nepřesnostem při měření. | 500 |
| 1950´s | Zpřesnění hubblovy konstanty. | 70 |
| 1990´s | Potvrzení zrychlující se expanze vesmíru, temná energie se stává nejpřijímanějším vysvětlením tohoto zrychlování. | |
| 2001-2010 | Americká vesmírná sonda WMAP změřila hubblovu konstantu pozorováním reliktního záření po velkém třesku. | 68-70 |
| 2009-2013 | Evropská vesmírná sonda Planck naměřila ještě nižší hodnoty hubblovy konstanty podobnou metodou jako WMAP. | 67-68 |
| 2016 | Měření rychlosti vzdalování supernov typu Ia od Země. | 72-75 |
| 2017 | Na prvních několika detekovaných gravitačních vlnách bylo ověřeno, že lze rozpínání vesmíru odvodit také tímto způsobem, hodnoty jsou však zatím velmi nepřesné (62-82 km/s na megaparsek) a vyžadují více detekcí gravitačních vln. | 62-82 |
| 2018 | Hodnoty odvozené z pozorování cefeid potvrzují nesouvislost mezi měřeními mikrovlnného záření a pozorování hvězd a supernov. | |
| 2019 | Pozorování světla vzdálených kvazarů, jejichž světlo bylo rozděleno gravitační čočkou. | 72,5 |
| 2019 | Zpřesnění měření pomocí pozorování cepheid Hubblovým teleskopem. | 74,03 |
| 2019 | Na základě detekovaných gravitačních vln z kolize neutronových hvězd a následného elektromagnetického záření přišli vědci s novou hodnotou hubblovy konstanty. | 70.3 |
| 2019 | Měření pomocí pozorování červených obrů Hubblovým teleskopem. | 69.8 |
| 2019 | Gama záření a rozptýlené extragalaktické světelné pozadí | 67,4 |
| 2020 | Porovnání gravitačních vln a elektromagnetického záření z kolizí neutronových hvězd | 66,2 |
Více informací k tématu
Vesmír
28. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
VesmírPrvní hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku
Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.
celý článek
9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)VesmírTeleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.
celý článek
20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)VesmírV chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly
Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.
celý článek
9. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)VesmírNezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou
Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.
celý článek
19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)VesmírObjev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
celý článek
13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)VesmírObservatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku
Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.
celý článek
27. 12. 2020 VesmírNejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let
V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.
celý článek
CMB, z vesmírné sondy WMAP
Obrázek reliktního záření (cosmic microwave background, CMB) reprezentující 9 let pozorování vesmírné sondy WMAP.
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo...