Rusko plánuje začít v roce 2025 se stavbou vlastní orbitální stanice

Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje ukončení spolupráce v programu ISS po roce 2024.

ISS a raketoplán Endeavour

ISS a raketoplán Endeavour jedna ze série unikátních fotografií amerického raketoplánu a Mezinárodní vesmírné stanice. Autorem fotografií je italský astronaut Paolo Nespoli, který byl při jejich pořízení na palubě ruské lodi sojuz.



Zatím není zřejmé, zda budou součástí nové stanice také ruské moduly ISS, což bylo v minulosti několikrát zmíněno jako možná cesta k samostatné ruské stanici. Podle aktuálních plánů má navíc ruská strana letos poslat k ISS nový modul Nauka.

Plánované vesmírné stanice

Název Začátek výstavby Popis
CSS 2021 (Large modular space station, Chinese space station, Čínská vesmírná stanice). Čína plánuje v rámci svého vesmírného programu vystavět vlastní vesmírnou stanici. Její konstrukce bude vycházet z laboratoří Tiangong a výstavba začala v dubnu 2021.
Lunar Gateway 2024 Vesmírná stanice na oběžné dráze Měsíce, kterou v průběhu příštích 5 let plánuje začít stavět NASA se svými partnery. Ubytování bude poskytovat zřejmě přechodně pro posádku 4 astronautů cestující na povrch Měsíce.
Axiom Station 2025 Axiom se dohodl s NASA o instalaci svých komerčních modulů k ISS. Ty rozšíří prostor stanice a budou moci ubytovat vesmírné turisty. Po dosloužení ISS plánuje Axiom oddělení svého segmentu jako základu samostatné stanice. První moduly by se k ISS mohly připojit už v roce 2024.
Russian Space Station 2025 Plánovaná ruská orbitální stanice.
Space Complex Alpha n/a Společnost Bigelow Aerospace testuje nafukovací vesmírné moduly. Jeden z nich je aktuálně připevněný k ISS. V budoucnosti má Bigelow plány vytvořit vlastní vesmírnou stanici Space Complex Alpha a následně i Space Complex Bravo.
Voyager Space Station 2025 (VSS, původně Von Braun Station) Koncept společnosti Orbital Assembly Corporation na výstavbu první stanice s umělou gravitací. První kroky ke stavbě stanice pomocí robota by mohla začít kolem roku 2025.
Indická vesmírná stanice n/a Indická vesmírná agentura plánuje v rámci svého vesmírného programu výstavbu vlastního orbitálního komplexu. Prvním krokem má být první let indických astronautů ve vesmírné lodi Gaganyaan v roce 2022. Vesmírná stanice by se mohla začít stavět 5 - 7 let po tomto letu.
Aurora Space Station n/a Komerční vesmírná stanice plánovaná společností Orion Span. Původní plány byly se začátkem v roce 2021, ale v posledních měsících žádné nové informace o projektu nejsou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Roskosmos

Japonský dobrodruh, který plánuje letět se SpaceX k Měsíci, se domluvil také s Ruskem na návštěvě ISS, a to ještě letos

14. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Japonský miliardář Yusaku Maezawa loni oznámil svou dohodu se SpaceX na misi dearMoon. On a dalších 8 civilistů při této misi obletí v roce 2023 Měsíc ve vesmírné lodi Starship. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se domluvil také s nimi na letu k ISS, a ten by měl proběhnout ještě letos. Půjde tak zřejmě o první komerční misi, která otevře bránu civilistům ve vesmíru. Plánovány jsou totiž už ted nejméně dvě další turistické mise.

celý článek

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

11. 3. 2021

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

Rusko po šesti letech znovu vyzkoušelo těžkou raketu Angara-5, na geostacionární dráhu dopravila maketu družice

14. 12. 2020

Ze severozápadního kosmodromu Pleseck vyletěla v pondělí na oběžnou dráhu po šestileté pauze opět ruská raketa Angara-5. Jejím nákladem bylo pouhé závaží, které simulovalo těžkou družici. Testování Angary by mělo pokračovat v příštím roce dalším letem, se kterým se nyní předběžně počítá na červen. Předchozí test proběhl v roce 2014.

Rusko nechce být součástí lunárního programu Artemis, vadí mu vedení Spojenými státy

16. 10. 2020

Ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozin v pondělí prohlásil, že Rusko se pravděpodobně nebude nijak významně podílet na programu Artemis, nebo výstavbě lunární orbitální stanice Gateway. Projekt je podle něj příliš US-centrický, a to se Rusku příliš nezamlouvá. Na programu se nicméně podílí ostatní partneři NASA, patří mezi ně evropská, japonská, kanadská a další vesmírné agentury.

celý článek

Rusko chce do roku 2025 dostat k Měsíci hned tři vesmírné sondy

7. 5. 2020

Rusko navštívilo Měsíc naposledy v roce 1976, už však plánuje svůj návrat. V plánu jsou tři vesmírné mise do roku 2025 ve spolupráci s evropskou vesmírnou agenturou ESA. Tyto mise nesou označení Luna-25, Luna-26 a Luna-27. První z nich se už sestavuje a probíhá její testování, start je nyní plánován na říjen 2021.

celý článek

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

13. 3. 2020

Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

celý článek

Evropská orbitální sonda Trace Gas Orbiter dokončila manévry při vstupu na oběžnou dráhu Marsu

23. 2. 2018

Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.

celý článek