Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.
Radarová měření z oběžné dráhy vyhodnocují odrážené signály od různých povrchů na planetě. V roce 2018 vědci objevili velmi jasné signály pod jižním pólem Marsu a interpretovali je jako odraz od kapalné vody. Tento objev byl významný, kapalná voda totiž může znamenat podmínky vhodné pro život.
Ve vědecké komunitě je nicméně běžné, že každý objev vyvolá snahy o jeho zpochybnění. To nyní přichází v podobě několika vědeckých studií, které nabízí odlišné vysvětlení pozorovaných radarových signálů. Našli totiž několik materiálů, které způsobují podobnou odrazivost radarového signálu. Patří mezi ně minerály s kovy, solné krystaly a také jílovité horniny.
Své teorie následně vědci také ověřili v laboratoři. Stejné radarové signály se vědcům podařilo vygenerovat u zmrzlého smektitu, který sice vypadá jako běžný kámen, vzniká nicméně za přítomnosti vody.
Pod povrchem jižního pólu tak zřejmě vodní jezera nebudou. To ale nijak nevylučuje, že se voda Marsem proháněla v jeho dávné historii. Hornin, které vznikají za přítomnosti vody už totiž našly sondy z oběžné dráhy i povrchu planety.
4. 10. 2020 Evropská orbitální sonda Mars Express objevila v roce 2018 pod jižním pólem Marsu jezero s vodou. Na oblast se od té doby zaměřila a prozkoumala ji do většího detailu, což přineslo objev dalších vodních těles pod povrchem planety. Existence kapalné vody na sousední planetě by mohla znamenat existenci života, ale také naději pro budoucí kolonisty.
Pomocí radaru na palubě sondy Mars Express bylo v roce 2018 objeveno jezero v hloubce 1,5 kilometru. Nyní byla díky novým pozorováním a odlišné analýze dat objevena tři další vodní tělesa ve stejném regionu. Největší z nich má rozlohu 20 x 30 kilometrů a je obklopeno dalšími, menšími.
Voda pod povrchem se zdá být kapalná, což vede vědce k závěru, že musí být extrémně slaná. Jako nepravděpodobné označili možnosti, že by byla pod velkým tlakem, nebo že by byla zahřívána geotermálními procesy.
Podobnou technikou byla objevena také podpovrchová jezera na Antarktidě, z nichž největší je zřejmě jezero Vostok, které se nachází 4 kilometry pod ledem. Tato jezera na Zemi i na Marsu jsou zřejmě izolována po miliony, možná miliardy, let a mohla by dobře vypovídat o dobách dávno minulých. Pokud by dnes na Marsu existoval nějaký život, vědci předpokládají, že se bude ukrývat právě pod povrchem planety.
Více informací