Kam zmizela atmosféra Marsu? Vědci možná našli její zbytky hluboko pod povrchem planety.

Pozorování Marsu pomocí robotických sond na jeho oběžné dráze i na povrchu přináší stále nové poznatky o historii rudé planety. Některé z těchto poznatků naznačují existenci vody na povrchu planety někdy v dávné minulosti. Existuje také stále více důkazů pro existenci husté atmosféry, která v minulosti vytvářela atmosférický tlak na povrchu planety a která stabilizovala teplotu. Dnes je Mars pokrytý velmi řídkou atmosférou a vědci zkoumají, jakým způsobem mohla planeta o svou atmosféru přijít.

Mars, písečné bouře

Mars, písečné bouře při začínajícím jaru na severní polokouli Marsu, když se začnou zmenšovat polární čepičky vzniká proudění mezi chladnými a teplejšími regiony a to vede ke vzniku písečných bouří.



Jedna z teorií vysvětluje ztrátu atmosféry jako důsledek ztráty magnetického pole. Bez magnetického pole byla planeta po miliony let vystavena silné sluneční radiaci, která postupně "odfoukávala" horní vrstvy atmosféry Marsu až z ní zbylo pouhé torzo, které pozorujeme dnes. Vědci z Univerzity v Leicesteru studují vliv Slunce na atmosféru Marsu a podle jejich zjištění dochází k jejímu řídnutí i dnes a dávají je do souvislosti s tzv. corotating interaction regions (CIR), což jsou nárazové vlny slunečních větrů.

Existuje ale více teorií vysvětlujících ztrátu atmosféry Marsu, další teorie, vychází z aktuálních dat získaných orbitální sondou MRO, a vysvětluje, co se stalo s atmosférickým oxidem uhličitým, který měl tvořit většinu původní atmosféry Marsu podobně jako kdysi na Zemi. Studiem hornin odkrytých v hlubokých kráterech Huygens a Leighton identifikovali vědci uhlíkové sloučeniny s přítomností vápníku a železa. Horniny s takovým složením se na Zemi vyskytují na mořských a oceánských dnech.

Horniny, které vědci studují pomocí přístroje CRISM na palubě MRO, pochází z hloubky až pěti kilometrů pod povrchem a jsou odkryty kamerám orbitální sondy pouze díky dopadu meteoritů. Pokud by se prokázalo, že nejde o náhodnou vrstvu uhlíkových sloučenin ale o globální sedimentační vrstvu přítomnou po celém Marsu, bylo by vysvětleno kam zmizel oxid uhličitý z atmosféry.

Více světla do atmosféry Marsu, jejího složení a historie přinese plánovaná mise NASA Mars Atmosphere and Volatile Evolution Mission (MAVEN) se startem plánovaným na rok 2013. Orbitální sonda MAVEN bude na eliptické oběžné dráze a povrchu Marsu se bude přibližovat natolik, že bude moci analyzovat vzorky z horních vrstev atmosféry. Kromě toho bude zkoumat vliv Slunce na planetu Mars, jeho magnetické pole a ionosféru.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Mars