Ve vesmíru mění neznámá síla pohyb galaxií, čeká nás přepisování kosmologických teorií?

To, že se galaxie a jejich klastry pohybují, je už celkem dlouho známá věc. Už v roce 1929 Edwin Hubble objevil, že se vesmír rozpíná a způsobil tím doslova revoluci v chápání do té doby nekonečného vesmíru, výsledkem byla teorie o velkém třesku a vzniku vesmíru. Další revoluce přišla znovu v roce 1998, kdy vědci objevili, že rozpínání vesmíru není konstantní, ale že rychlost, s jakou se od nás zbytek vesmíru vzdaluje, stále narůstá, to dalo vzniknout konceptu temné energie. Pak přišel rok 2008 a první zmínka o jevu, který by mohl stát za dalším převratem v lidském chápání vesmíru, tím je existence temného proudu, který mění směr celých galaktických kup.

Temný proud (dark flow)

Temný proud (dark flow) s reliktním zářením (pozůstatkem radiace vzniklé krátce po z velkého třesku) na pozadí je zobrazen pohyb shluků galaxií oproštěný od vlivu rozpínání vesmíru. Barevné tečky odlišující vzdálenost od Země, jsou klastry galaxií, které směřují k vyznačené oblasti stejné barvy.



Poprvé tento pohyb zpozoroval v roce 2008 tým vědců vedený Alexanderem Kashlinskym, když studovali pohyb klastrů galaxií s pomocí vesmírné observatoře WMAP. Tato vesmírná sonda NASA měří rozdíly v teplotě ve zbytkové radiaci po velkém třesku (reliktní záření, cosmic microwave background radiation, CMB). Pohyb vesmírných objektů by měl být k tomuto záření relativní, ve stejném směru, po analýze pohybu asi 700 klastrů galaxií ale vědci zjistili, že reálná trajektorie galaktických shluků je složena z pohybu odpovídajícímu rozpínání vesmíru a také dalšího, doposud neidentifikovaného pohybu zcela jiným směrem, k souhvězdí Hydry, nebo od něj.

V březnovém čísle magazínu The Astrophysical Journal Letters vyšla nová studie Kashlinskyho a dašlích vědců, která analyzuje data z 5 let pozorování WMAP, tedy s dvojnásobkem galaktických klastrů, než se kterými pracovala původní studie z roku 2008. Pořád toho ale o tajemném temném proudu víme pramálo. Analýzou téměř 1500 galaktických shluků vědci určili, že se pohybují zhruba po přímce spojující sluneční soustavu a souhvězdí Hydry a Kentaura na jižní obloze. Ze získaných dat však nelze určit kterým směrem po přímce se temný proud pohybuje. 

Co tento pohyb způsobuje zatím vědci neví, proto tento jev nazvali dark flow, neboli temný proud (podobně jako temná hmota a temná energie, jejichž podstata také není známá, jde pouze o teoretické koncepty pokoušející se vysvětlit pozorované chování vesmíru). Měření však ukazují, že vliv temného proudu na hmotu je konstantní, na rozdíl od zrychlování expanze vesmíru.

S existencí temného proudu nepočítá žádná široce přijímaná kosmologická teorie. Aktuální model rozložení hmoty vesmíru jeho existenci neumožňuje, vědci se tedy domnívají, že by jej mohla způsobovat nějaká struktura nacházející se za horizontem pozorovatelného vesmíru. Možností ale také zůstává varianta, že samotný model rozložení hmoty na temnou energii, temnou hmotu a běžnou hmotu není platný. Faktem je, že vědci doposud nemají dostatek informací pro formulování nějaké teorie, která by pohyb galaxií vysvětlovala.

Pro pochopení fenoménu je nutné další zkoumání a pozorování okolního vesmíru. Vědci nyní chtějí analyzovat další galaktické shluky a rozšířit svá pozorování o další data z vesmírné sondy WMAP a přidat k nim také data z evropského Planckova vesmírného teleskopu, který je další z vesmírných sond zkoumajících zbytkové záření po velkém třesku a umožňuje tak detekci pohybu galaktických shluků.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

celý článek

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

celý článek